Býložravce z období rané křídy o velikosti slona pojmenoval jeho objevitel, paleontolog z Chicagské univerzity Paul Sereno podle Nigeru, na jejímž území byl ještěr nalezen Nigersaurus taqueti.

Ještěří tlama má tvar jakéhosi vakuového sacího otvoru.

„Při pastvě sunul tlamu nízko nad zemí, jako sekačku na trávu,“ uvedl paleontolog Sereno v časopise National geographic.

Nigersaurův široký čumák obsahoval 500 zubů, každý o velikosti předního zubu batolete. Byly srovnány v řadách po padesáti, přesně podél předního okraje čelisti.

„Navzdory úctyhodné baterii zubů měl slabý stisk. Mohl rostliny spíš uštipovat, než žvýkat,“ řekl Sereno. Tvor ostatně postrádal zuby, jimiž by rozemílal potravu.

Zato vědci ve zkamenělé tlamě nalezli ústrojí, jimiž dávný býložravec vytvářel podtlak, což mu umožňovalo potravu nasávat.

Devět metrů dlouhý dinosaurus měl dlouhý krk, aby dostal hlavu co nejníž k pastvě na zemi.

V lebce pak byly zvláštní kanálky, orientované tak, aby ještěrovi pomohly udržovat rovnováhu.