Evropa pro svou bezpečnost potřebuje Severní Ameriku. Spravedlivé sdílení břemene je zásadní. A Evropa investuje více. Mnohem více. V letošním roce bude většina spojenců NATO investovat do obrany minimálně dvě procenta svého HDP,“ řekl Jens Stoltenberg. „Severní Amerika ale zároveň potřebuje Evropu. Evropští spojenci poskytují armádu světové třídy, rozsáhlé zpravodajské sítě a jedinečnou diplomatickou sílu,“ dodal s tím, že „prostřednictvím NATO mají Spojené státy více přátel a spojenců než kterákoli jiná velmoc“.

„Nevěřím jen v Ameriku. Stejně jako nevěřím jen v samotnou Evropu. Věřím dohromady v Ameriku a v Evropu. V NATO. Protože spolu jsme silnější a bezpečnější,“ prohlásil generální tajemník aliance.

Od vstupu Česka do NATO nedávno uplynulo 25 let:

Přehlídka vojenské techniky: Dny NATO v Ostravě v roce 2023.
Čtvrtstoletí v NATO: ČR se stala uznávaným členem, zaplatila ale i krvavou daň

Čtvrteční ceremonie se v Bruselu odehrávala v takzvané Agoře, což je rozsáhlý zastřešený prostor propojující celý moderní komplex alianční centrály. Česko na oslavě i na jednání ministrů zahraničí v tyto dny v Bruselu zastupuje šéf diplomacie Jan Lipavský.

Takzvaná Severoatlantická smlouva byla podepsána ve Washingtonu 4. dubna 1949. Tento dokument, někdy podle místa podpisu nazývaný Washingtonská smlouva, byl nyní k vidění i na ceremonii v Bruselu. Do sídla NATO speciální exponát přivezli v úterý. Zakládající dokument NATO podepsalo v roce 1949 deset zemí západní Evropy, USA a Kanada.

„Na začátku jsme měli 12 členů. Dnes je nás 32, takže musíme něco dělat správně,“ řekl během ceremonie Stoltenberg. „Pomohli jsme šířit mír, demokracii a prosperitu po celé Evropě. A dnes také slavíme významná výročí mnoha našich členů,“ dodal.

Jeden za všechny, všichni za jednoho

Čtvrteční ceremonie byla totiž zároveň připomínkou rozšíření aliance o nové členy. Česko vstoupilo do NATO s Polskem a Maďarskem v roce 1999, letos tedy slaví 25. výročí vstupu. Výročí ale oslavují i Slovensko, Slovinsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Rumunsko a Bulharsko, které se staly členy v roce 2004, a Chorvatsko a Albánie, které tak učinily o pět let později.

Zástupci všech těchto zemí vystoupili během oslavy s krátkými zdravicemi, v nichž zejména zdůrazňovali jednotu Severoatlantické aliance a důležitost hesla „jeden za všechny, všichni za jednoho“. „Náš vstup do NATO v roce 1999 byl jasným signálem, že dlouholeté rozdělení evropského kontinentu končí. Byl to důležitý milník,“ uvedl Lipavský.

Švédsko se letos stalo 32. členem NATO:

Švédsko se stalo 32. členem Severoatlantické aliance. Na snímku švédský premiér Ulf Kristersson.
Švédsko se stalo členem NATO. Premiér nechal v USA uložit přístupový protokol

Bývalý československý a český prezident Václav Havel při podpisu protokolu o přistoupení k NATO podle Lipavského řekl: „Dává nám to naději, že naše země už nikdy nepodlehne ani nebude obětována jakémukoli agresorovi, a zároveň vyjadřuje jasné odhodlání spoluodpovídat za svobodu národů, lidská práva, demokratické hodnoty a mír na našem kontinentě“. Ruská agrese proti Ukrajině dává těmto slovům novou naléhavost, uvedl šéf české diplomacie. „Pro mou zemi je tento závazek stejně důležitý, jako byl před 25 lety,“ dodal.