Kdo chce psa bít, hůl si vždy najde, říká se. V případě francouzské královny Marie Antoinetty toto rčení platí dokonale. V letech směřujících k Velké francouzské revoluci byla už i tak nepopulární královna, dcera Marie Terezie, mezi běžnými Francouzi kritizována prakticky za všechno, co udělala. A také za to, co neudělala, ale někdo to o ní říkal - a nezáleželo, zda to je pravda, nebo není. Vzorovým příkladem je situace, ve které byla (byť jinak marnotratná) Marie Antoinetta zcela nevinně, přesto jí ale vydláždila cestu na šibenici - náhrdelníková aféra. Její kořeny se táhnou do roku 1772, tedy do období před 250 lety.

Marie Antoinetta jako třináctiletá. Údajně právě tento portrét od Josepha Ducreuxe byl poslán před svatbou Ludvíkovi XVI.
Marii Antoinettu obklopovaly intriky. Její životní láska je dodnes záhadou

Hlavní část skandálu se odehrála v letech 1784 až 1786. V jeho závěru některé aktéry čekalo mučení, jiné vyhnání ze země. Pro Marii Antoinettu nakonec zvolili gilotinu. „Reputace královny, byť nevinné, byla pošramocena. Už nikdy se z aféry nevzpamatovala. Ona, královna, byla skandálem,“ potvrzuje web zámku ve Versailles. Vše přitom začalo zcela nevinně, a nic netušíc to částečně způsobil královnin blízký příbuzný.

Šperk pro milenku

V 70. letech 18. století byla ještě Marie Antoinetta pouhou manželkou francouzského dauphina, následníka trůnu. Francii pevnou rukou z Versailles vládl Ludvík XV., jeho děd. I tento muž miloval přepych, rád se jím obklopoval, a dopřával ho také svým nejbližším. Mezi ně samozřejmě počítal i svou dlouholetou milenku, madame du Barry. Tato nemanželská dcera švadleny se pomocí intrik a poměrů s mocnými muži vyšvihla až na královský dvůr, kde se rychle stala nejen královou kurtizánou, ale také důvěrnicí.

O tom, že král své milence dává luxusní dárky, věděla celá Paříž. A také dvojice klenotníků, kteří se v roce 1772 rozhodli vyrobit velkolepý šperk. „Pařížští klenotníci Boehmer a Bassenge začali s prací na náhrdelníku, který měl každého ohromit. Spekuluje se, že záměrem bylo prodat klenot právě králi, který by jej mohl koupit jako dar pro du Barry,“ připomíná server World History

Gilotina usekla hlavu také bývalé francouzské královně Marii Antoinettě.
První poprava gilotinou dav zklamala. Byla příliš rychlá, zlobili se lidé

Zda by Ludvík XV. opravdu své milence náhrdelník koupil, zůstává dodnes ve hvězdách. Výroba podobného klenotu totiž byla velmi náročná. Než jej klenotníci mohli dokončit, Ludvík XV. zemřel. A madame du Barry potom král Ludvík XVI. s manželkou Marií Antoinettou rychle poslali z Versailles pryč. Jenže pár let po tomto kroku klenotníci náhrdelník dokončili a ve vzduchu tak visela otázka, kdo bude jeho novým majitelem. Boehmer a Bassenge se rozhodli, že se myšlenky na prodej šperku do Versailles nevzdají.

Po ní ne!

Hotový náhrdelník byl opravdu šperkem, jaký nemá konkurenci. „Nacházelo se na něm téměř 650 diamantů a vážil skoro 2 800 karátů,“ popisuje web zámku ve Versailles.

Deset let poté, co s výrobou šperku začali, nabídli Boehmer a Bassenge klenot novému králi Ludvíkovi XVI. jako dárek pro jeho ženu. „Bylo to v roce 1782. Královna však šperk odmítla,“ připomíná web zámku ve Versailles.

Důvodů, proč marnotratná a nákladné šperky milující Antoinetta tento konkrétní klenot odmítla, bylo víc. Roli hrála mimo jiné také cena - náhrdelník i po slevě stál obrovskou sumu. A královská pokladnice už byla i tak v problémech. „Marie Antoinetta prý klenotníkovi řekla, že Francie víc potřebuje válečné lodě než náhrdelníky,“ zmiňuje web World History.

Důležité byly také královniny emoce spjaté se šperkem. Debatuje se o tom, že takto výrazný klento byl možná už i na ni "moc", ovšem pravděpodobnější je, že nechtěla nosit nic, co mělo patřit Madame du Barry. Mezi těmito dvěma ženami totiž v době, kdy du Barry působila u dvora, vládlo nepřátelství.

Marie Antoinetta v roce 1790. Portrét maloval Alexander Kucharsky.
Tajemství dopisů Marie Antoinetty odhaleno. Vědci ví, jaká slova cenzor zničil

Po příchodu do Francie Marie Antoinetta jako novopečená dauphinova manželka nemohla vzhledem ke své přísné morálce, kterou si s sebou donesla z vídeňského dvora, překousnout, že tehdejší král Ludvík XV. svou milenku du Barry vystavuje veřejně na odiv. Antoinetta ji v dopisech označovala jako nejhloupější osobu, jakou kdy potkala, na dvoře s ní odmítala promluvit jediné slovo a údajně také královu konkubínu urážela, kde mohla. Tím si ale značně zkomplikovala život, šla totiž proti králi. A na straně madame du Barry bylo navíc i mnoho dvořanů.

Králova milenka byla pro mladičkou Antoinettu příliš tvrdým a mocným soupeřem, proto se v roce 1772 (shodou okolností v roce počátku výroby náhrdelníku) budoucí královna rozhodla, že du Barry vezme alespoň před dvořany na milost. A tak s ní poprvé promluvila, čímž dala najevo, že ji bere v potaz. „Dnes je ve Versailles opravdu mnoho lidí,“ řekla Antoinetta králově milence teď již legendární větu. Byla to jediná slova, která kdy nenáviděné ženě adresovala a další hovor už se nikdy neodehrál.

Trailer k hollywoodskému filmu Aféra s náhrdelníkem:

Zdroj: Youtube

Když pak byla du Barry novým králem vyhnána z Versailles, Antoinetta velmi pravděpodobně nechtěla mít ve své blízkosti nic, co by jí tuto ženu připomínalo.

Zdálo se tak, že náhrdelník představuje pro královský dvůr uzavřenou kapitolu. Jenže opak byl pravdou, neboť do hry vstoupila jistá Jeanne de la Motte.

Kardinál, intrikánka, manžel a milenec

Byť tato žena pocházela z chudých poměrů, po celý život byla přesvědčena, že si zaslouží něco lepšího. Z otcovy strany jí v žilách kolovala královská krev - byl potomkem dynastie Valois, šlo ale o nelegitimní větev, která vznikla narozením nemanželského potomka. Jeanne de la Motte tak sice věděla, že je spřízněna s královskou rodinou, její postavení ani finanční zázemí tomu ale v nejmenším neodpovídalo. Rozhodla se tedy, že to změní.

Naštěstí pro ni jí nebyly cizí v té době zapovězené vztahy s muži - ukázalo se to, třeba už když se vdávala za Marca-Antoine-Nicolase de la Motte, příslušníka četnictva. V době svatby s ním byla už v osmém měsíci těhotenství, takže do neposkvrněné panny, jakou vyžadovala při svatbě dobová morálka, měla opravdu daleko. Oba novopečení manželé brzy začali užívat titul hrabata de la Motte, což jim nepříslušelo, ovšem nikdo jim tento plán nezhatil.

Zatčení Ludvíka XVI. a Marie Antoinetty ve Varennes. Král a královna, jejich děti i doprovod byli převlečení v poddanském oblečení. Autorem obrazu je Thomas Falcon Marshall. Foto: Wikimedia Commons, volné dílo
Nepovedený útěk Ludvíka XVI. a Marie Antoinetty. Krále odhalil všímavý pošťák

Brzy po svatbě si Jeanne našla milence (její muž se choval podobně) a po malých krůčcích si prošlapávala chodníček k mocnějším a mocnějším partnerům. V roce 1783, kdy kromě manžela žila ještě s vyhlášeným sukničkářem Rétauxem de Villette, si začala poměr také s kardinálem de Rohanem. Kombinace těchto lidí představovala výbušnou směs. „Louis de Rohan pocházel z rodiny, která žila pro konspirace. Rohan, který kdysi působil jako vyslanec u vídeňského dvora, byl vyhlášeným sukničkářem, a sama Marie Terezie ho popisovala jako člověka absolutně bez morálky,“ uvádí web World History.

Kardinál kvůli svému chování upadl u Marie Terezie v nemilost, a když se vrátil do Francie, zjistil, že rakouská královna informovala svou dceru Marii Antoinettu. Byla to pro něj velmi nemilá skutečnost. „Marie Antoinetta se rozhodla Rohana držet co nejdál od dvora. Pro kardinála to představovalo pokoření a hanbu,“ zmiňuje server World History.

Když se Rohan jednou své milence de la Motte svěřil, že touží po tom, aby ho královna vzala na milost, ucítila tato žena příležitost a vytvořila mistrný plán.

Prostitutka pod závojem

De la Motte se začala před Rohanem tvářit, že je blízkou přítelkyní královny, a kardinál jí to slepě "baštil". Jménem královny jej žádala o příspěvky na různé charity. Rohan ochotně platil, aby ukázal, jak je velkorysý, a chytrá de la Motte si za jeho peníze pořizovala nejrůznější šaty a šperky.

Když se po čase začala obávat, že by vše mohlo prasknout, rozhodla se využít svou znalost faktu, že královna jen před nedávnem odmítla koupi onoho diamantového náhrdelníku. „De la Motte kardinálovi řekla, že královna ve skutečnosti po šperku silně touží, ovšem nemůže si ho koupit veřejně. A tak, pokud by snad kardinál vyjednal obchod s klenotníky, mohl by se začít připravovat na formální usmíření s dvorem ve Versailles,“ zmiňuje encyklopedie Britannica

Aby vše působilo hodnověrně, de la Motte s pomocí svého manžela a milence Viletteho, dokonce zinscenovala Rohanovo setkání s královnou v zahradách Versailles. „Samozřejmě, onoho setkání se Marie Antoinetta nezúčastnila. Hrála jí jistá Nicole d'Oliva, pařížská prostitutka, která královnu vzhledem silně připomínala,“ píše web World History.

Aby Rohan na nic nepřišel, měla Nicole d'Oliva zakrytou tvář. A kardinál opravdu sedl na lep. Dokonce natolik, že se do "královny" téměř zamiloval.

Varovný signál

Aby Jeanne vše dotáhla do konce, poslala dokonce jménem Marie Antoinetty kardinálovi dopis. Kdyby byl Rohan pozornější, mohla zde celá konspirace skončit. De la Motte totiž v dopise udělala zásadní chybu. „Podepsala ho jménem Marie-Antoinette de France, což jasně ukazovalo na to, že jde o padělek. Členové královské rodiny totiž v dané době podepisovali dopisy pouze svými křestními jmény,“ zmiňuje web World History. Kardinál něco podobného měl vědět, tento varovný signál ale přehlédl a skandál už se nedal zastavit.

V lednu 1785 doručili Rohanovi klenotníci náhrdelník s tím, že očekávají jeho zaplacení v následujících měsících čtyřmi splátkami. Od Rohana převzal náhrdelník královnin kurýr - ve skutečnosti milenec hlavní aktérky plánu Vilette.

A tak zatímco klenotníci netrpělivě očekávali, kdy královna vynese nový šperk, a Rohan čekal na chvíli, kdy ho velkolepě pozvou na dvůr, Marie Antoinetta o ničem netušila a Jeanne de la Motte s manželem a milencem rozprodávali náhrdelník v zahraničí kámen po kameni a radovali se z bohatství.

V roce 1772 začali pařížští klenotníci pracovat na nákladném náhrdelníku. Šperk obsahuje stovky diamantů. Klenot proslavila takzvaná Aféra s náhrdelníkem.V roce 1772 začali pařížští klenotníci pracovat na nákladném náhrdelníku. Šperk obsahuje stovky diamantů. Klenot proslavila takzvaná Aféra s náhrdelníkem.Zdroj: Wikimedia Commons, Jebulon, volné dílo

Bičování a vypálené znamení

Jenže tato situace nebyla dlouhodobě udržitelná. Po několika měsících rozzuření klenotníci, kteří nedostali jedinou splátku, dorazili do Versailles a požadovali po Marii Antoinettě zaplacení šperku. Tak se zjistilo, že královna o ničem neví a klenot zmizel neznámo kam. První na ráně byl Rohan, se kterým tvůrci šperku komunikovali po celou dobu. „Kardinál, který právě mířil do královské kaple odsloužit mši, náhle dostal pozvání na schůzku od Ludvíka XVI. Když ovšem šel přes slavnou zrcadlovou síň, zatkla jej královská stráž,“ popisuje web zámku ve Versailles.

Rohan dlouho nezapíral a brzy se tak na scéně objevilo jméno Jeanne de la Motte. Ona, její milenec, pařížská prostitutka Nicole i kardinál skončili ve vězení. Jako jediný unikl manžel podvodnice, který právě v Londýně prodával kameny z náhrdelníku.

V roce 1786 celou záležitost projednával veřejný soud. Kardinál Rohan byl nakonec zproštěn viny, neboť soudci naznali, že se nechal zmanipulovat. Na jakoukoliv kariéru ovšem mohl zapomenout, neboť hněv Ludvíka XVI. vůči jeho osobě přetrval. „Byl poslán do vzdáleného a světem zapomenutého opatství,“ konstatuje encyklopedie Britannica.

Marie Karolína se prý povahově zcela podobala své matce, královně Marii Terezii.
Nejnebezpečnější žena v Evropě. Před dcerou Marie Terezie varoval i Napoleon

Osvobozena byla také prostitutka Nicole, která v zahradách Versailles hrála královnu. Soud uznal, že je v celé záležitosti nevinně. „Navíc projevila velké sympatie královské rodině, ve vězení porodila dítě a při výsleších také nebyla schopna říct jediné slovo bez pláče,“ uvádí web World History.

Hrabě de la Motte byl v nepřítomnosti odsouzen ke galejím. „Jeannin milenec Rétaux de Villette, který falšoval dopisy, byl uznán vinným a odsouzen k vyhnanství z Francie,“ informuje web World History.

Nejhůře dopadla samotná Jeanne de la Motte. Ta sice v době provalení skandálu pobývala s manželem za kanálem La Manche, nerozumně se ale vrátila do Francie a skončila v poutech. Přihlížet jejímu trestu, který byl vykonán veřejně, bylo prý obtížné i pro Pařížany, kteří se jinak rádi chodili dívat na popravy. Trestem totiž bylo kruté mučení. „Byla veřejně svlečena do naha a následně ji kat vyšlehal bičem. Pak jí mělo být rozžhaveným železem na tělo vypáleno znamení V - počáteční písmeno slova voleuse, tedy zlodějka. Jeanne se vykonání tohoto trestu bránila tak vehementně, že kat netrefil rameno, kde měla značka být, a místo toho jí V vypálil na prso,“ píše web World History.

Shozena z okna, o hlavu kratší

Po mučení byla Jeanne de la Motte poslána do vězení. Měla tam být do konce života. „O dva roky později se jí ale v přestrojení za chlapce podařilo utéct. Dostala se do Londýna, kde v roce 1789 publikovala své paměti,“ sděluje web World History.

Ani v Londýně si ovšem žena dlouho svobody neužila. V roce 1791 vypadla z okna a zabila se. Podle některých zemřela při útěku před výběrčími daní, ovšem mnozí lidé věřili, že ji nechali odstranit přívrženci francouzské královské rodiny, která mezitím zažívala turbulentní časy.

Hrabě Hans Axel von Fersen. Zkušený švédský diplomat a vojevůdce byl favoritem francouzské královny Marie Antoinetty. Zda byla jejich láska pouze platonická, nebo byli i milenci, se dodnes pouze spekuluje. Fersen žil v letech 1755 až 1810. Autorem portr
Ten, který okouzlil Marii Antoinettu. Axela Fersena krutě umučil rozzuřený dav

Po provalení skandálu s náhrdelníkem, k němuž přispělo to, že byli veškeří aktéři aféři vyslýcháni při veřejných slyšeních, klesla Marie Antoinetta v očích Francouzů ještě hlouběji než dříve. Mnozí běžní lidé totiž věřili, že královna nebyla v celé věci nevinně, a mysleli si, že skutečnými obětmi byli de la Motte a její komplici. O královně se začaly šířit další hanlivé pamflety (protřásalo se třeba, jestli opravdu králi nezahýbala s kardinálem Rohanem) a její pověst byla nadobro zničena.

V roce 1789 pak sociální a ekonomická situace ve Francii vedla k vypuknutí Velké francouzské revoluce a svržení Ludvíka XVI. a jeho manželky. Lidem nenáviděná královna poté už o moc déle než Jeanne de la Motte nežila. V roce 1793 přišla o hlavu pod gilotinou.

K tomu, že Francouzi nenáviděli bývalou královnu natolik, že se z její kruté smrti radovali, bezpochyby aféra s náhrdelníkem přispěla velkým dílem.