Kliknutím zvětšíteOd začátku evakuací v polovině srpna se podle dnešních údajů Bílého domu z Afghánistánu podařilo přepravit 95.700 lidí, u kterých panovaly obavy, že by jim pod vládou Tálibánu hrozilo nebezpečí. Za středu bylo evakuováno asi 13.400 osob, což znamená, že se tempo evakuací zpomalilo. V úterý se americkými vojenskými letouny a koaličními lety dostalo do bezpečí zhruba 19.000 lidí.
USA na pomoc s evakuací do Kábulu poslaly přes 6000 vojáků, prvních 600 z nich ale ze země již zase odletělo. Podle ministra zahraničí Antonyho Blinkena bylo ve středu v Afghánistánu ještě 1500 amerických občanů. Deník The New York Times napsal, že i kdyby se podařilo udržet současnou rychlost evakuací 20.000 lidí denně, tak USA nestihnou do konce měsíce evakuovat 250.000 Afghánců s nárokem na zvláštní americké vízum.
Americké evakuační lety míří mimo jiné na spojenecké základny v Evropě, nejčastěji do Německa a do Itálie. V rámci 55 amerických záchranných letů do těchto dvou evropských zemí odletělo 7000 Afghánců, uvedl ve středu generál Tod Wolters. Po třech až čtyřech dnech v karanténě tito lidé zamíří na Dullesovo letiště poblíž Washingtonu, píše AP.
Británie a Francii slíbily pokračovat v evakuačních letech do poslední možné chvíle. Letadla britské armády z Afghánistánu odvezla přibližně 11.000 lidí, z toho zhruba 7000 Afghánců.
Francie oznámila, že letecké evakuace z Kábulu ukončí v pátek večer. "Od zítřejšího (pátečního) večera už nebudeme moci v evakuacích dál pokračovat," řekl dnes rozhlasové stanici RTL francouzský premiér Jean Castex. Francouzské úřady dosud z Afghánistánu přepravily asi stovku francouzských občanů a na 2000 Afghánců, napsala agentura Reuters.
Ukončení evakuačních letů z Kábulu dnes ráno oznámilo Polsko, Dánsko, Nizozemsko a Belgie. Polsko v rámci 44 letů přepravilo přes 1100 lidí, z toho 900 Afghánců, kteří s Polskem dlouhodobě spolupracovali, uvedl dnes vedoucí kanceláře předsedy polské vlády Michal Dworczyk. Poslední polský evakuační let s civilisty podle jeho slov přistane v Polsku dnes, a operace tak bude pro jeho zemi uzavřená. Podle dánské ministryně obrany Trine Bramsenové "lety do nebo z Kábulu již nejsou bezpečné". Na palubě posledního dánského letu bylo přibližně 90 lidí, včetně dánských vojáků a diplomatů, kteří pomáhali s evakuací. Belgie z Afghánistánu evakuovala přes 1400 lidí, uvedl dnes premiér Alexander de Croo.
Také nizozemská vláda oznámila, že poslední evakuační let z Kábulu uskuteční dnes. Na základě pokynů od Spojených států má Haag evakuační operaci ukončit, napsal kabinet v dopise parlamentu. "Je to bolestná chvíle, protože to znamená, že navzdory obrovskému nasazení budeme muset na místě zanechat lidi, kteří mají na evakuaci do Nizozemska nárok," citovala z dopisu agentura Reuters. Nizozemsko zorganizovalo celkem 16 evakuačních letů, z nichž devět mířilo přímo do Nizozemska. Na palubě posledních dvou bylo 299 osob.
Také Španělsko se chystá ukončit evakuační lety tento pátek, informoval dnes deník El País s odvoláním na zdroje z vlády.
Německá armáda zorganizovala ke středečnímu večeru 34 evakuačních letů, kterými z Kábulu přepravila do bezpečí 5193 osob. Z toho více než 3600 bylo Afghánců. Na palubě německých letounů byli také občané 45 dalších států.
Ve středu své síly z Afghánistánu začalo stahovat také Turecko, které původně nabízelo, že zajistí chod kábulského letiště. Podle tureckého ministra obrany Ankara evakuovala 1129 lidí, ministerstvo zahraničí uvedlo 1404 osob, píše agentura AFP.
Čtyři ruská vojenská transportní letadla ve středu odletěla z Kábulu s občany Ruska a dalších postsovětských zemí, byly to zatím jediné evakuační lety, které Moskva zorganizovala, uvádí AP.
Švédsko ke středečnímu večeru z Kábulu převezlo do bezpečí 771 lidí, diplomatů i spolupracovníků. Italský letecký most zajistit přepravu 4000 Afghánců. Austrálie evakuovala na 4000 lidí, z toho 1200 během poslední noci, píše agentura AP.
Do Mexika zamířil záchranný let se 124 novináři a jejich rodinnými příslušníky na palubě. První uprchlíky z Afghánistánu Mexiko přijalo už v úterý. Jednalo se o tým zaměřený na závody robotů, jehož členy bylo pět žen a jeden muž.
Česká republika zorganizovala tři evakuační lety, na jejich palubě vedle českých občanů přiletělo 170 Afghánců. Do Česka armádní letouny evakuovaly zaměstnance české ambasády, české vojáky, afghánské spolupracovníky velvyslanectví a české armády s rodinami a také Afghánce, kteří mají v Česku trvalý pobyt. Evakuační mise podle premiéra Andreje Babiše skončila. Ministr zahraničí Jakub Kulhánek uvedl, že Česko již přepravilo všechny, kteří byli k evakuaci určeni, a dokončení operace označil za zázrak. Podle spolku Vlčí máky, který pomáhá veteránům, nicméně ještě stále v Afghánistánu zůstávají někteří tlumočníci, kteří pomáhali české armádě.
Na hranici s Pákistánem čekají tisíce Afghánců, kteří chtějí pryč ze země
Nejen kábulské mezinárodní letiště je obleženo tisícovkami lidí, kteří se po ovládnutí Afghánistánu islamistickým hnutím Tálibán snaží uprchnout ze země. Davy Afghánců čekají také na hraničním přechodu, který spojuje afghánské město Spínbuldak a pákistánský Čaman. Informoval o tom dnes zpravodajský server BBC News. Podle něj nejsou zprávy o tom, že by Tálibán bránil lidem v odchodu.
Server BBC uvedl, že na sociálních sítích se objevily nepotvrzené, ale věrohodné záběry na zástupy lidí, kteří se chtějí dostat po zemi do Pákistánu. Na místě jsou celé afghánské rodiny, mnozí si nesou jen pár osobních věcí. Brána na hraničním přechodu je otevřená a někteří lidé procházejí na druhou stranu hranice, píše BBC. O tom, jaká je situace na přechodech s ostatními zeměmi, nemá BBC informace.
Podle agentury AP odcházejí přes hranici do Pákistánu nadále desítky lidí. Počet Afghánců, kteří vstupují do Pákistánu po silnici, ale od začátku tohoto týdne klesá, píše AP.
Pákistánský bezpečnostní poradce Moíd Júsuf řekl, že na hranicích Afghánistánu s Pákistánem nevládne panika, navzdory zprávám o tom, že se na přechodu Spínbuldak shromáždily tisíce lidí. "Jistým požehnáním zatím je, že na afghánském území nepokračuje konflikt a krveprolévání, takže příliv uprchlíků zatím nenastal," řekl Júsuf BBC. Podle něj musí ale mezinárodní společenství s Tálibánem komunikovat, aby se situace v zemi nezhoršila.
Mezi lidmi, kteří se snaží opustit Afghánistán, jsou mimo jiné dosud pracující ženy, které Tálibán počátkem tohoto týdne vyzval, aby se z bezpečnostních důvodů zatím nevracely do zaměstnání. Reportéři BBC mluvili s některými Afghánkami, které uvedly, že zpočátku věřily slibům Tálibánu, že budou moci dál pracovat, ale teď jsou přesvědčeny, že jim to nebude dovoleno.
O svou budoucnost se bojí i mnozí novináři. Afghánská televize Tolo dnes uvedla, že členové Tálibánu zbili jejího reportéra a kameramana, když připravovali zprávu o rostoucím počtu nezaměstnaných v Kábulu. "Ukázali jsme novinářské odznaky, ale oni nás zbili svými zbraněmi," řekl jeden z reportérů. "Vzali mi mobil i pracovní vybavení," dodal. Podle televize Tolo bylo od nástupu Tálibánu zmláceno v Afghánistánu několik novinářů.
Stoltenberg: Naše operace měla ochránit USA, ne Afghánistán, a toho jsme dosáhli
Severoatlantická aliance šla do Afghánistánu kvůli tomu, aby ochránila svého člena, Spojené státy, před teroristickými útoky, a toho dosáhla. Nešla tam kvůli tomu, aby chránila Afghánistán. Řekl v rozhovoru se španělským deníkem El País a skupinou dalších evropských médií generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Aliance podle něj během intervence v této asijské zemi udělala chyby, k rychlému postupu Tálibánu ale podle Stoltenberga přispěly chyby afghánského politického a vojenského vedení.
Mezinárodní operace byla podle šéfa NATO správná, i když se během 20 let udělaly chyby a je třeba se z nich poučit. Jednou z mnoha lekcí je podle něj ta, že použití vojenské síly je velmi obtížné rozhodnutí a není zřejmé, kdy pomůže a kdy ne. "Nečekali jsme, že se vše zhroutí během několika dní, po 20 letech velkých investic do afghánských vojenských sil, financování platů vojáků a vybavení. Myslím, že to byla otázka vedení. Poznal jsem statečné afghánské vojáky, kteří chtěli bránit svou zemi proti tálibům. Ale když tito vojáci nedostali plat, nedostali vybavení a munici, je logické, že nedostatek politického a vojenského vedení způsobil kolaps," řekl Stoltenberg.
"Je důležité zdůraznit, že NATO zůstává dál silnou aliancí. V roce 2001 jsme aktivovali článek pět, ale neudělali jsme to kvůli ochraně Afghánistánu," řekl Stoltenberg k článku Severoatlantické smlouvy o kolektivní obraně na pomoc některému ze členských států v případě napadení. "Šli jsme do Afghánistánu zabránit útokům proti USA a dalším spojencům a během 20 let jsem bránili tomu, aby byl Afghánistán útočištěm teroristických skupin, které mohly plánovat útoky vůči zemím NATO. A to je významný úspěch. Plán nebyl zůstat tam navždy," uvedl generální tajemník NATO.
"Trhá mi to srdce, když vidím utrpení a tragédii Afghánců…a když vidím, že je nyní v ohrožení pokrok dosažený tam v politice, občanské společnosti i v právech žen," řekl Stoltenberg. Prodloužení termínu evakuací Afghánců, kteří se po nástupu islamistického hnutí Tálibán bojí o život, by podle něj nic nezměnilo, když se lidé nemohou na mezinárodní letiště v Kábulu dostat.
Důležité je podle Stoltenberga teď odvézt co nejvíce lidí v příštích dnech. "Nyní evakuujeme na 20.000 lidí denně. NATO tam provozuje asi 80 letů denně," uvedl. Podle něj je to jedna z největších leteckých evakuací, které se kdy uskutečnily. "Dostali jsme odtamtud přes 90.000 lidí," dodal.
"Ať už se stane v Afghánistánu cokoli, Evropa a USA musí zůstat spojenci," zdůraznil Stoltenberg. Jen společně lze podle něj čelit "agresivnějšímu Rusku a vzestupu Číny".
12
Kafe
Dům a zahrada
iReceptář
Kondice
Celebrity
TN.cz
