Khan Wali (20 let) v České republice žije téměř pět let. "Studuju střední školu a brzy mě čeká maturita. Můj život v Česku je moc hezký a jsem šťastný," vzkázal ČTK. Poznamenal, že to, co se děje v posledních dnech v Afghánistánu mu zlomilo srdce. "Bojím se o rodinu. Můj příbuzný, který má také český pas a trvalý pobyt jako já, je momentálně v Kábulu na letišti a čeká na letadlo, které ho odveze do Česka," uvedl. Spolu s ním jsou na letišti Khanův bratr a bratranec. "Je jim pouhých 11 a 13 let. "Bojím se, že když se z letiště budou muset vrátit domů do Lógaru, tálibové je zabijí," řekl. Už cestou na letiště je podle něj bili a chlapci jsou velmi vyděšení. "Přál bych si, aby jim Česká republika pomohla tak jako mě. Chtěl bych poprosit, aby jim bylo umožněno také nastoupit do letadla," vzkázal české vládě.

Podobně se vyjádřil i Niaz Wali (22 let), který je v Česku podle Liprtové přes pět let, vyučil se cukrářem a nyní pracuje v Ostravě. "Musím hodně pracovat, abych mohl pomoci mamince a mladším sourozencům, kteří žijí v Lógaru v Afghanistánu. Jeden z bratrů v posledních letech mohl díky mé práci chodit do školy a začal studovat na univerzitě v Teheránu žurnalistiku," uvedl Niaz. Bratr musel studium přerušit a vrátit se domů. Chtěl podle Niaze požádat o studijní vízum v ČR, to se mu ale nepodařilo. "Velmi se bojí o svůj život," poznamenal Niaz. Vydal se proto na kábulské letiště a doufá, že se mu podaří nastoupit na některý z evakuačních letů. V Česku by chtěl pokračovat ve studiu.

Chaotická situace na letišti

Podle dostupných informací je situace na kábulském letišti velmi nepřehledná a chaotická. Přístupové cesty na letiště hlídají tálibové. Na letišti je několik tisíc lidí, kteří se pokouší zemi opustit. V uplynulých dnech zaplavili letištní plochu a snažili se dostat do letadel. Několik jich při pokusu opustit letiště například na podvozku letadla zemřelo. Provoz letiště proto musel být uzavřen. Příbuzní obou mladých Afghánců jsou podle Liprtové aktuálně na letišti v bezpečí v oblasti, o kterou se starají američtí vojáci.

Liprtová se snaží společně s Khanem a Niazem o pomoc požádat českou vládu. České úřady kontaktovala i s pomocí iniciativy Hlavák, podporující uprchlíky, a spolku Vlčí mák, který se snaží pomoci především Afgháncům spolupracujícím s českou armádou.

Vojáci dosud do Kábulu vyslali tři evakuační letadla, která ze země přivezla na dvě stovky českých diplomatů, vojáků, afghánských spolupracovníků českých úřadů nebo Afghánců s českým trvalým pobytem. Na palubě byli i nejbližší příbuzní Afghánců. Česká letadla pomohla s evakuací i Slovensku a Polsku.

Hamáček: Další evakuační let není v plánu

Česká republika dosud vyslala do Afghánistánu tři armádní speciály. První přistál v Praze v pondělí ráno, poslední ve středu večer. Celkem převezla kolem 180 afghánských spolupracovníků české armády a jejich blízkých, uvedl Hamáček.

Všichni evakuovaní jsou podle Hamáčka v současnosti v karanténě v armádních objektech. "Dostali vstupní víza na území České republiky, teď se musí rozhodnout jak dál," dodal ministr.

Evakuovaní Afghánci se budou moci rozhodnout, zda požádají v Česku o azyl, případně využijí institut strpění či si podají žádost o trvalý pobyt. Hamáček očekává, že ti Afghánci, kteří pracovali na české ambasádě, budou chtít v Česku zůstat.

Podle informací, které má ministr vnitra k dispozici, se podařilo z Afghánistánu do Česka již dostat skoro všechny lidi, kteří byli součástí evakuačního programu. Vysílat další let do Kábulu proto podle něj zřejmě nebude nutné. "Pokud by bylo potřeba ještě někoho odvézt, tak k tomu můžeme využít buď německá nebo americká letadla," myslí si Hamáček.

Hostitelka dvou mladých Afghánců Jana Liprtová ČTK řekla, že v Afghánistánu stále zůstávají lidé, kteří žádají o záchranu českou vládu včetně dětí. Na pomoc čekají například příbuzní dvou afghánských mladých mužů, kteří v Česku studují a pracují asi pět let. Ti se obávají o jejich život, pokud se jim nepodaří kábulské letiště v některém z evakuačních letů opustit. Česko vládu proto žádají o záchranu svých příbuzných.