„Velká antilopa vraná je v obtížné situaci a každá ekonomická aktivita, včetně průzkumu ložisek diamantů, může způsobit nenapravitelné škody," varuje Pedro Vaz Pinto, který stojí v čele projektu na ochranu tohoto živočišného druhu.

Robustní antilopa vraná (Hippotragus niger), které se v Angole říká palanca negra, se vyznačuje velkými vrubovanými rohy, šavlovitě zahnutými dozadu. Ve svém logu ji má angolská státní letecká společnost TAAG a například národní fotbalový tým se jmenuje Palancas Negras.

Tento druh antilopy žije v oblasti Malanje asi 400 kilometrů východně od metropole Luandy a dnes čítá stěží sto kusů. Některé žijí v národním parku Cangandala a v rezervaci Luando.

Nepříznivý vliv občanské války

„Od konce občanské války počet antilop vraných v zemi, kde jich v roce 1970 bylo kolem dvou tisíc, neustále klesal, především z důvodu sílícího pytláctví," vysvětluje bioložka Sendi Baptistová, kterou cituje agentura AFP.

„Nedávno jsme se dozvěděli o několika projektech týkajících se výzkumu případných ložisek diamantů v rezervaci, i když zákon to zakazuje," zdůraznil ředitel nadace Kissama Vladimir Russo. Nadace zastřešuje projekt Palanca v partnerství v ministerstvem životního prostředí.

Angolu nepříznivě poznamenalo 27 let občanské války, která skončila v roce 2002. Pak tam byla zahájena obnova, jejíž financování usnadnily hojné zdroje ropy a dalších nerostných zdrojů. Země je druhým největším producentem „černého zlata" na africkém kontinentu a pátým největším světovým vývozcem diamantů. Tento sektor chce v příštích letech silně rozvíjet, aby podpořila ekonomiku.

„Tyto aktivity přilákají do oblasti více lidí, tím poroste i pytláctví, které ohrožuje několik zbývajících zvířat," upozorňuje Russo a kritizuje nečinnost vlády. Ministerstva důlního průmyslu a životního prostředí však uspořádala několik setkání, na nichž se tento problém řešil, a národní společnost pro těžbu diamantů Endiama se jasně vyjádřila na podporu tohoto národního symbolu.

Ze 13 žádostí schválena jediná

„V oblasti máme nyní jen jeden projekt. Zachování antilopy je naší hlavní prioritou a my zajistíme, aby každý nový projekt šel mimo chráněnou oblast, jak nás k tomu zavazuje zákon," říká šéfka oddělení ochrany životního prostředí společnosti Endiama Maria de Fatima Nazarethová.

Obě ministerstva zdůraznila, že nový důlní zákon, schválený v roce 2011, zdůrazňuje zachování životního prostředí. Každá společnost musí nejprve předložit studii o dopadu své činnosti na přírodu a teprve potom bude moci zahájit projekt.

„V roce 2012 dostalo ministerstvo 18 žádostí o schválení důlních projektů, ale neschválilo z nich ani jednu, protože chyběly dostatečné záruky týkající se životního prostředí. Letos schválilo ze 13 žádostí jen jednu jedinou," zdůrazňuje zástupce ministerstva životního prostředí.

Bioložka Baptistová to ale vidí jinak. „Zatím ale nemáme žádný konkrétní důkaz, že by se upustilo od projektů na průzkum ložisek diamantů v oblasti," stěžuje si.

„Případ antilop vraných je pro vládu dobrou příležitostí ukázat, že chráněné zóny neexistují pouze na papíře, ale také ve skutečnosti, a že má v otázkách životního prostředí skutečnou strategii," říká Pedro Vaz Pinto.