Miliardy dolarů vydané na pomoc obyvatelstvu zchudlých oblastí přijdou vniveč, pokud se výrazně nezmění strategie výpomoci, varuje jedna z největších humanitárních organizací Care International (CI).

Před zahájením summitu OSN s názvem Rozvojové cíle milénia, kde příští týden světoví vůdci prodiskutují plány na snížení chudoby a hladomoru na polovinu do roku 2015, vydala CI naléhavou zprávu vyzývající ke změně systému zahraniční výpomoci.

„Nečinnost světa ohledně potravinové výpomoci vyšla draho a jsou to ti nejchudší lidé na světě nemající dostatek potravy, kteří na to doplácejí,“ řekl Geoffrey Dennis, výkonný ředitel CI se sídlem v Londýně.

Zpráva CI kritizuje mezinárodní společenství, že se nedokázalo poučit z bezpočtu lekcí. Humanitární pomoc příliš často přicházela pozdě, byla krátkodobá a příliš úzce zaměřená na okamžitou záchranu životů.

Obyvatelé černého kontinentu, které válečné konflikty, globální nárůst cen potravin, sucha a jiné otřesy dohnaly na pokraj nouze, a žijí za méně než jeden dolar (asi 17 korun) na den, potřebují především vytvořit společnost odolnou vůči těmto pohromám.

„Když budeme investovat peníze na pomoc lidem, aby se vyprostili z nouze, můžeme jim pakpřestat pomáhat úplně,“ uvádí CI jako motto své reorganizace systému.

Lépe hospodařit

CI vyzývá, aby byly napřed splněny dosavadní závazky, a poté vytvořeny nové fondy pro specifické potřeby nových sta milionů hladovějících lidí.

Peníze by se měly investovat do bezpečnostních technologií na snížení škod po živelných pohromách a do výroby potravin. Také by se mělo začít rozlišovat mezi okamžitou a dlouhodoboupomocí, která by se měla lépe uspořádat.

„Je to ostuda, že navzdory varováním se peníze stále využívají špatně,“ řekl Dennis.

Chudoba a hlad hrozí přitom Afričanům více, jelikož se k dřívějším původcůmpřidaly další faktory.

Cena základních potravin stoupla za poslední tři roky o 83 procent, klimatické změny mají neblahý dopad na nejchudší, a tedy málo odolné země, biopaliva nahrazují úrodu a přispívá k tomu i rostoucí urbanizace.

Nejhůře postižené země Afriky jsou Etiopie a Somálsko, kde se bída rozmohla do nejvyšší míry.