Krátkou blokádou prý chtěli účastníci akce Lorencovi ukázat, jaké to je, když lidé chtějí někam jít a nemohou. „To, co oni někdy dělali lidem, jsme nyní udělali my. Lépe pozdě než nikdy," řekl organizátor akce, opoziční poslanec Alojz Hlina. Bývalý šéf Státní bezpečnosti Lorenc, který byl v roce 2002 odsouzen k patnáctiměsíčnímu podmíněnému trestu vězení za zneužívání pravomocí veřejného činitele, mezi demonstranty nepřišel.

Aktivisté přímo na ulici rovněž zahráli písně z alba The Wall (Zeď) legendární kapely Pink Floyd. Podle Hliny by stát měl zveřejnit výši penze nejvyšších představitelů komunistického režimu. Uvítal by rovněž pojmenování ulic na památku sametové revoluce nebo obětí StB. Poslanec už v srpnu při příležitosti výročí vojenské okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968 nechal k domu někdejšího vysokého komunistického funkcionáře Vasilaka Biľaka v Bratislavě přistavit tank.

Výročí sametové revoluce si Slováci připomínají prostřednictvím vícero akcí. Lidé nespokojení s vývojem společnosti svolali do několika měst shromáždění pod názvem „Bereme si zpět svou zemi", která měla upozornit „na rozkrádání společného majetku, vznik finančních skupin, oligarchie a na korupci". V Bratislavě se sešlo několik stovek lidí. Organizátoři akce na sociální síti zveřejnili seznam požadavků, podle kterého například žádají rozpuštění parlamentu, znárodnění strategických odvětví nebo zastavení reforem namířených proti obyvatelstvu.

Některá slovenská média upozornila na rezervovaný postoj premiéra Roberta Fica k výročí sametové revoluce. Předseda vlády a sociálních demokratů si podle své mluvčí nijak zvlášť tyto události připomenout nehodlá. Tisk v této souvislosti citoval Ficův výrok z minulosti, že listopadu 1989 si nevšiml. Fico byl členem Komunistické strany Slovenska a v postkomunistické Straně demokratické levice (SDL) zastával post místopředsedy. Z SDL později odešel a založil vlastní stranu Směr-sociální demokracie. Ta později SDL pohltila.