Haag - Evropskou unii ohrožují především útoky separatistů, mezi zadrženými pak první místo zaujímají islámští radikálové. Vyplývá to z nejnovější studie Europolu o terorismu a jeho trendech v EU.

Loni bylo ve státech EU spácháno celkem 498 útoků, které Europol na základě své metodologie zařadil jako teroristické akty. Nejvíce z nich, 283, mají na svědomí korsičtí separatisté. 136 útoků jde na vrub baskických radikálů z organizace ETA. Islámští extremisté v roce 2006 spáchali pouze jediný útok, nezdařený bombový atentát v Německu. Mezi zadrženými nicméně islamisté vedou, z celkových 706 je jich plných 257.

"Většina zatčených podezřelých se narodila v Alžírsku, v Tunisku a v Maroku a mají volné kontakty s teroristickými skupinami v severní Africe," uvedl Europol ve své zprávě.

Často zmiňované výpady pravicových radikálů mají podle Europolu jen zřídkakdy charakter teroru. Za loňský rok experti v Haagu zaznamenali jeden jediný. Na účet levicových guerill jde přitom 55 teroristických útoků.

Podle Europolu je mimořádně důležité potírat terorismus v rámci celé unie. "Studie ukázala, že členské státy chtějí v rámci Europolu více spolupracovat," řekl dnes v Bruselu šéf evropské policejní instituce Max-Peter Ratzel.

Šéf Europolu orodoval za více pravomocí

Šéf Europolu včera v Evropském parlamentu také vysvětloval, proč by jeho instituce měla dostat více pravomocí. Měl k tomu pádný důvod. Europoslanci totiž loni v září reformu navrženou Evropskou komisí a rakouským předsednictvím poslali k ledu. Proč? Nelíbilo se jim, že Europol s parlamentem nespolupracuje, nedodržuje finanční plán a nedbá na ochranu osobních údajů. Poslanci by také rádi spolurozhodovali o šéfovi policejní instituce.

"Nevyváženost mezi cíli bezpečnosti a transparentnosti je dále nepřijatelná," vzkázali loni europoslanci do Haagu. Europol přitom žádá, aby členské státy s ústřednou musely spolupracovat povinně. Doposud tak činí jen na základě dobrovolnosti. Lepší a pružnější spolupráce mezi zeměmi a centrálou v Haagu ale podle Ratzela neznamená rozšíření výkonných pravomocí. "Europol nemá právo na zatýkání, prohlídky a zabavování majetku. To by ani nebylo realistické," upozornil nedávno Ratzel v rozhovoru pro rakouský deník Der Standard.

Dosud nicméně není vyjasněno, jaká data by Europol vlastně měl shromažďovat. Někteří europoslanci se domnívají, že citlivá osobní data nejsou chráněna. Z počítačů Europolu by je někdo snadno mohl zneužít.


"Z výpisu  platební karty lze snadno zjistit, kdo například kupuje košer maso a nikdy nechodí o šabatu nakupovat, nebo kdo chodí k arabskému řezníkovi a nikdy nekupuje alkohol," varoval britský zástupce v EP Sayed Kamall.