Washington - S cílem zefektivnit pomoc chudým zemím a vymýtit korupci přebíral před dvěma lety vedení Světové banky Paul Wolfowitz.

Do té doby náměstek amerického ministra obrany a čelní představitel takzvaných neokonzervativních "jestřábů." Muž, který prosazoval v Pentagonu a Bílém domě svržení Saddáma Husajna a je považován za hlavního architekta irácké války.

Jeho snaha o očistu a lepší práci globální finanční instituce však nyní narazila na skandál, ve kterém figuruje on sám. A dokonce se hovoří o jeho odvolání z funkce prezidenta banky.

Přítelkyně dostala přidáno

Ukázalo se, že po svém příchodu do banky sám rozhodl o zvýšení platu a povýšení své dlouholeté přítelkyně Shahy Rizaové.V rozporu s předpisy a kariérním řádem. Na případ upozornil renomovaný britský list Financial Times.

Rizaová sice později odešla pracovat na americké ministerstvo zahraničí, aby se oba vyhnuli obvinění ze střetu zájmů. Přesto nyní čelí třiašedsátiletý politik silné kritice.

Někteří zaměstnanci ho vyzývají k odstoupení, výkonná rada banky zatím rozhodnutí odložila.

Wolfowitz na tiskové konferenci přiznal chybu, ale nenaznačil, že má v úmyslu rezignovat.

"Pochybil jsem a a je mi to líto(…) Měl jsem se raději řídit svým přirozeným instinktem, kerý mi velel, abych se v záležitosti neangažoval," prohlásil prezident banky v jejím washingtonském sídle.

S případným odvoláním to ale nebude tak jednoduché. Prezidentská funkce je obvykle obsazována člověkem, na kterém se shodnou největší dárci Světové banky.

Bílý dům rozhoduje 

Tedy především Spojené státy, Velká Británie, Francie, Německo, Japonsko a několik dalších vyspělých zemí. Největší slovo mají USA, jejichž příspěvky tvoří šestnáct procent rozpočtu banky. Prezidenta banky tradičně navrhuje americká vláda.

A Wolfowitz je Bushovým oblíbencem. Právě jeho názor přispěl výrazně k Bushovu rozhodnutí svrhnout v roce 2003 režim Saddáma Husajna a pokusit se šířit v arabském světě demokracii.

Wolfowitz je za své působení v Pentagonu a podíl na irácké válce i nadále kritizován jejími odpůrci. Sám prohlásil, že už nechce válku komentovat, protože má jinou práci a jiné starosti.

"Těm, kteří nesouhlasí s tím, co jsem dělal v předchozím zaměstnání, chci říci toto: mám nyní jiné zaměstnání," prohlásil nedávno.

Ve svém dosavadním působení v bance je některými kritiky napadán za to, že sám přerušuje ekonomickou pomoc některým státům, aniž by to s kýmkoliv konzultoval a informoval o tom výkonnou radu banky.

Keňa a Uzbekistán přišly o peníze 

"Na nějaký čas utnul pomoc Indii, Keni nebo Čadu a nikdo z rady o tom nevěděl. Když zastavil pomoc Uzbekistánu přesně ve chvíli, kdy vláda tohoto státu ukončila provoz amerických vojenských základen na svém území, objevily se spekulace o politickém motivu," napsal list Washington Post.

Vztah Wolfowitze a Rizaové se stal vděčným tématem bulvárních médií především ve světle politické situace na Blízkém východě. Wolfowitz je Žid, Rizaová Arabka.

Třiašedesátiletý Američan pochází z polské židovské rodiny, jeho prarodiče emigrovali do USA po první světové válce. Jeho sestra žije v Jeruzalémě. 

Rizaová se narodila v Tripolisu libyjskému otci a saúdské matce. Vyrůstala ve Velké Británii a nyní má americké občanství.

Prezident Světové banky přežil ještě ve funkci náměstka ministra obrany USA atentát. Když v roce 2003 navštívil Bagdád, na hotel Rašíd, kde byl ubytován, dopadly do blízkosti jeho pokoje rakety.