Analýza -  Ruskou metropoli čeká v sobotu perný den. Hned čtyři demonstrace do ulic přivedou tisíce, možná desetitisíce lidí. A také tisíce příslušníků bezpečnostních sil.

Zdaleka nejde jen o souhru náhod. Rostoucí politizace ruské ulice odráží především neutěšený stav, do něhož se demokracie v největší zemi světa v posledních letech dostala. Politická soutěž v pravém slova smyslu byla z prostoru, který jí dle ústavy patří, postupně zcela vytlačena.

Federální parlament, místní zákonodárné sbory v regionech i zastupitelstva jednotlivých měst a obcí jsou dnes až na řídké výjimky výhradní doménou politických uskupení a politiků, kteří otrocky sledují linii vytyčenou Kremlem.

Vše se přitom děje na pozadí "budování pluralitního stranického systému", k němuž se prezident Vladimir Putin zavázal po svém znovuzvolení do funkce prezidenta před více než třemi lety.

Ryžkov: Dokonalá imitace demokracie

Nyní, necelý rok před koncem jeho druhého a podle ústavy také posledního funkčního období, je jeho veledílo, které on sám nazývá "řízenou demokracií", takřka dokončeno. Kritici ale upozorňují, že jde o klasickou potěmkinovskou vesnici.

Skutečnost, že se liberálové z SPS nepřipojili k akci Jiného Ruska, která je podobně zaměřena, vypovídá především o vnitřním pnutí v řadách ruské opozice, respektive jejím vynuceném rozpadu na "systémovou" a "nesystémovou".

I za tím je podle kritiků třeba hledat nitky vedoucí do Kremlu. Jeden z hlavních předáků Jiného Ruska, šéf Sjednocené občanské fronty (OGF)  a někdejší šachový velmistr Garri Kasparov obviňuje jak liberály ze SPS (a Jabloka), kteří nemají momentálně zastoupení v parlamentu, tak komunisty (KPRF), kteří jsou největší opoziční frakcí ve Státní dumě, že jdou úřadující administrativě stále více na ruku.

"Aktivisté z KPRF, Jabloka a SPS by se už dnes měli rozhodnout, zda jsou ochotni následovat svá vedení, která de facto vyplňují jakýkoli příkaz Kremlu, či zda chtějí projevit politickou vůli a domáhat se spolu s naší koalici skutečných změn," obrátil se nedávno Kasparov k příznivcům sice zavedených, ale stále více marginalizovaných opozičních politických stran.

Xenofobové ve službách Kremlu?

Mítink na Bažinném náměstí nazvaný "Moskva - ruské město" je zřejmě největší záhadou. Organizuje jej poslanec Státní dumy Dmitrij Rogozin z Kongresu ruských občin (KRO) a Alexandr Bělov z Hnutí proti nelegální imigraci  (DPNI), které spojuje především vyhraněný ruský patriotismus s čitelným xenofobním ostnem.

Skutečnost, že se organizátorům podařilo Moskvu v krátké době zaplavit propagačními letáky a plakáty a především, že jim úřady povolily akci na tak prominentním místě, vede mnohé pozorovatele k přesvědčení, že jde o součást strategie Kremlu, jak v sobotu překřičet skutečnou opozici.

Protest proti údajnému panovačnému rozpínání přistěhovalců ze Střední Asie, Kavkazu a odjinud totiž ve světle nových antiimigračních zákonů, které například těmto lidem zakazují prodávat v Moskvě jakékoli zboží, poněkud ztrácí na originalitě.

Týdeník Novaja Gazeta si také všímá, že ve stejné míře, jako se DPNI vymezuje vůči imigrantům, mu vadí "přisluhovači Západu", které spatřuje v aktivistech z Jiného Ruska. I to je zřejmě důvod toho, proč dostal jejich sobotní mítink zelenou.