Brusel - Otázka, nad kterou Amerika přemýšlí už čtyřiačtyřicet let, zní: Střílel 22.listopadu 1963 v Dallasu na prezidenta Johna F. Kennedyho atentátník Lee Harvey Oswald jen sám za sebe, nebo ho kdosi najal ?

Šlo o čin jednotlivce, nebo pečlivě utajené spiknutí?

Takzvaná Warrenova komise vyšetřující atentát na JFK dospěla k závěru, že Oswald jednal sám.

Tento výsledek byl nesčetněkrát zpochybněn a názory, že za vraždou stály CIA, KGB, mafie, FBI, kubánští komunisté, kubánští antikomunisté či někdo další, zůstaly ve sféře spekulací a konspiračních teorií.

Přepíše kniha historii ?

Tento měsíc se však objeví na pultech kniha bývalého vysoce postaveného pracovníka CIA, která slibuje nová fakta a také nové závěry. Naznačuje, že přece jen mohl být rozkaz k likvidaci prezidenta, populárního v USA i ve světě, vydán v Sovětském svazu.

Knihu s názvem Spy Wars napsal bývalý vysoce postavený příslušník CIA Tennent Bagley, který nyní žije v ústraní v Bruselu.

Bagley měl v minulosti na starosti "vedení" agentů sovětské tajné služby KGB, kteří se rozhodli změnit strany a začali pracovat pro CIA.

K nim patřil i Jurij Nosenko. Do USA emigroval jen několik měsíců po vraždě Kennedyho a hlavně o jeho svědectví se opíraly argumenty těch, kteří vylučovali možnost podílu Sovětského svazu na atentátu v Dallasu.

Nosenko ve výpovědi uvedl, že KGB Oswalda nevzala do svých služeb, protože se jí zdál nespolehlivý. S tímto vysvětlením se spokojila i Warrenova komise.

Bagley nyní po letech tvrdí, že to byla chyba a že vyšetřování se mělo soustředit i na možnou sovětskou stopu.

Fingovaná zrada?

Na základě materiálů, ke kterým se dostal později tvrdí, že Nosenko možná zradu a přechod k CIA jen fingoval. A ve skutečnosti byl nastrčen Sověty, aby Američany zmátl a zametl stopy.

Nosenko prý zkrátka nebyl tím, za koho se vydával a bylo naivní věřit jeho tvrzením.

Bývalý agent KGB Nosenko stále žije ve Spojených státech, samozřejmě pod jiným jménem.

Teorie o tom, že Kennedyho vraha Oswalda získala ke spolupráci KGB, se opírá hlavně o jeho tříletý pobyt v Sovětském svazu na začátku šedesátých let. Oswald žil v běloruském Minsku, kde pracoval v továrně na rádia a televizory.

Agent Nosenko ale vypověděl, že KGB považovala Oswalda za bezcenného, neměla o něj zájem a dokonce doporučila jeho vyhoštění ze SSSR. Přesto získal povolení k pobytu. Pak se vrátil do USA i s manželkou, kterou si vzal v Minsku.

Oswald byl vyšetřovateli jednoznačně označen za pachatele atentátu v Dallasu. On sám to popíral. K soudu však nedošlo, protože dva dny po útoku byl sám Oswald zastřelen během převozu do dallaské věznice.

Bagley v nové knize přímo netvrdí, že KGB stála za vraždou Kennedyho. I když důvody by mít mohla - třeba mstu za tzv. Karibskou krizi v roce 1962, při níž musel Sovětský svaz pod tlakem Washingtonu stáhnout jaderné hlavice z blízkosti Kuby.

Domnívá se ale, že to nelze vyloučit a že tato možnost nebyla náležitě prozkoumána.

A co Kubánci?

O zapojení KGB do atentátu naopak vloni hovořil v dokumentu německé televize ARD Oscar Marino, bývalý agent kubánské tajné služby G2.

Podle něj Oswalda připravovali na misi v Dallasu Kubánci poté, co jej vytipovala KGB. Konečný verdikt - provést akci - údajně padl v Mexiku, které Oswald navštívil dva měsíce před atentátem.

Žádné důkazy ale Kubánec nepředložil.