Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Expertka EU o radaru: Američané uvažují postaru

V Bruselu se dnes sejdou zástupci NATO a Ruska

19.4.2007
SDÍLEJ:

Pozor! Otázka radaru "může velmi zkomplikovat vztahy mezi Evropou a Ruskem," říká šéfka Evropského institutu pro bezpečnostní studia Nicole Gnesottová.Foto: repro Aktuálně.cz

"Američané stále přemýšlejí stejně jako na konci 80.let. Věří, že technika vyřeší politické i strategické problémy", říká Nicole Gnesottová z Evropského institutu pro bezpečnostní studia.

Ten je oficiální evropskou agenturou pod Evropskou komisi. Gnesottové tým je podle jejích slov ale placen za nezávislé závěry.

Na tradiční americké pojetí zahraniční politiky, známé ještě ze Studené války, si vzpomněla poté, co poprvé slyšela o plánu Washingtonu postavit v Česku a Polsku radarovou a raketovou základnu.

Někdejší vysoce postavená zaměstnankyně francouzského ministerstva zahraničí dala Aktuálně.cz rozhovor krátce předtím, než dnes začnou v Bruselu rozhovory mezi Radou NATO a Ruskem.

Tématem je právě radar a základna v ČR a Polsku. Projekt, který naráží na rozhodný odpor Moskvy. Američané chtějí dnes v Bruselu Rusy přesvědčit ke změně stanoviska.

Kdo má pravdu. Ti co říkají, že s radarovými základnami v Polsku a České republice bude Evropa bezpečnější? Nebo ti druzí, kteří v tom vidí špatný krok?

Kdyby bylo jasné, že radary zajistí Evropě větší bezpečnost, nikdo by o nich nediskutoval. Výhody a nevýhody těchto zařízení v ČR a Polsku? Nikdo nezná správnou odpověď. Já osobně nevěřím, že s těmito dvěma radary bude starý kontinent imunní vůči nukleárnímu útoku. Nevím, jak dnes tyto protiraketové systémy fungují. Stojí velké peníze a pořád probíhají testy. Bezpečnost Evropy od II. Světové války závisela na zastrašování. Takže nemyslím, že dva radary učiní Evropu bezpečnější. Naopak můžou velmi zkomplikovat vztahy s Ruskem, které jsou už teď velmi složité.

Jak moc by se vztahy s Moskvou mohly zhoršit?

Pokud američané budou dál rozmisťovat vojenskou techniku, hrozí, že Rusové odstoupí od dohody o omezení počtu raket středního a krátkého doletu z konce 80.let, což není zrovna dobrá zpráva pro evropskou bezpečnost. Pravděpodobně by to rozjelo závody ve zbrojení. Rusové si totiž myslí, že jsou podvedeni. NATO jim slíbilo, že nebude rozmisťovat vojenskou techniku na území nových členů, včetně ČR a Polska. Nemůžeme Rusko opominout, jsou to naši sousedé. Navíc Rusové jsou velmi nápomocní při vyjednávání s Íránem.

Jde o politický krok současné administrativy? Nebo je vybudování radarů součástí většího plánu?

Američané mají strategický plán na dvacet let dopředu. Podle této vize budou státy tzv. širšího blízkého východu plné bláznů s nukleárními zbraněmi. A USA musejí sestavit alianci demokratických zemí. Já s jejich vizí nesouhlasím. Pokud íránci chtějí mít nukleární schopnosti, myslím, že to je kvůli okolním zemím s jaderným arzenálem. Pákistán pro ně představuje hrozbu, Indie a Izrael to samé. Tato vize nového bipolárního světa demokracií na severu a bláznů na jihu je tedy moc jednoduchá, aby byla pravda. Írán je sice problém, nelze ale tvrdit, že všichni muslimové chtějí jadernou bombu.

Jaký je Váš názor na to, že Bushova administrativa zahajuje rozhovory s Polskem a ČR rok před prezidentskými volbami, nehrozí, že se postoj nového šéfa Bílého domu změní ?

Téma protiraketové obrany bylo aktuální dlouho před vládou George Bushe. Kořeny sahají do doby Reagana. Bush pouze pokračuje, stejně jako komunita amerických stratégů navazuje na své předchůdce. Teď navýšil rozpočet na protiraketovou obranu na jedenáct miliard dolarů, což není málo. Chce protlačit instalaci radarů u svých nejlepších spojenců. Příliš podpory doma bushova administrativa nemá. To ale neznamená, že příští administrativa bude v rukou Demokratů a rozhodne jinak. Američané umějí překvapit.

Vy osobně souhlasíte s tím, aby celá problematika radarů byla projednána na úrovni EU a NATO, nebo stačí bilaterální dohody mezi Polskem, ČR a USA ?

Myslím, že se to musí projednat úplně všude! Hlavně uvnitř NATO. Projednat se ale musí i v EU, protože ne všechny země 25 jsou součástí NATO. To neznamená, že nemají být informovány. Ke stolu je potřeba zasednout i s Ruskem. Různé vnímání a obavy můžou totiž způsobit mnohem větší problémy, než jakými americké základny vlastně jsou. Česká republika má samozřejmě právo podepsat si jakoukoliv dohodu, ale je potřeba si uvědomit, že dnes už žádná země není ostrovem. Všichni máme sousedy.

Jak v Evropě česká vláda zatím obstála v tématu radar?

Někteří stoupenci radaru říkají: aspoň bude mít ČR bilaterální dohodu s USA, což Praze zaručí větší bezpečnost, než kterou slibuje členství v NATO. A to je podle mě velmi zvláštní argument. Protože pokud věřite ve vizi kolektivní bezpečnosti Severoatlantické aliance, nepotřebujete se posilovat vzájemnou dohodou s Američany, kteří jsou navíc tahouny NATO. A nebo v NATO nevěříte a jdete po vlastní cestě. A to by byla v případě ČR zvláštní pozice.

Je otázka radaru tak velký problém, že by se v něm dala najít historická paralalela s událostmi 20.století ?

Ne. Ačkoliv je to velmi důležité a zároveň mediálně vděčené, velkým tématem dneška není evropská bezpečnost, ale situace na Blízkém východě. Evropa by byla mnohem bezpečnější, pokud by dokázala najít řešení pro tento region. Pokud by Írán, arabské státy a Izrael našly společnou řeč, tak by to zlepšilo evropskou bezpečnost víc než tisíce raketových střel a radarových základen.

Je vůbec pravděpodobné, že NATO americký protiraketový systém do svého vlastního systému nezačlení ?

 V NATO teď probíhá diskuse. Pokud Američané chtějí konsensus, musejí vyjednávat. Trvá to dlouho a musíte mít dobré důvody, a to teď USA zrovna nemá. Severoatlantická aliance navíc teď zpracovává studii, která má za cíl zjistit, jaké jaderné hrozbě vlastně státy NATO čelí . Takže musíme nejdřív počkat na závěr této studie, protože pokud řekne, že nám nic nehrozí, tak pak nepotřebujeme protiraketový systém. Takže američané chtějí řešení před tím, než se NATO rozhodne. A myslím, že studie bude hotová příští rok. Ale znovu: trvá to. Takže chtějí bilaterální dohody, protože jsou rychlejší a méně komplikované. Ale teď když se to téma stává tolik důležitým, nezbyde jim než vyjednávat.

19.4.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS

Výroba - Výroba Zpracovatelé masa, ryb a příbuzní 15 600 Kč

Zpracovatelé masa, ryb a příbuzní pracovníci ZPRACOVATEL/KA MASA. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Dvousměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 15600 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Práce na 3 měsíce., Hlásit se e-mailem nebo předem telefonicky ve středu a pátek v době 8.00 až 14.00 hod.. Pracoviště: Proglo s.r.o.-002, Sousedská, č.p. 600, 460 01 Liberec 1. Informace: Iván Popovics, +420 776 042 233.

Zdravotnictví - Zdravotnictví Zubní instrumentář 18 000 Kč

Zubní instrumentáři zdravotní sestra/zubní instumentářka. Požadované vzdělání: úso s maturitou (bez vyučení). Pružná pracovní doba, úvazek: . Mzda min. 18000 kč. Volných pracovních míst: 2. Poznámka: První kontakt e-mailem, požadujeme: flexibilitu, otevřené myšlení. , Předchozí praxe a jazykové znalosti výhodou, Nabízíme:, práci na HPP, dlouholeté zkušenosti v oboru, výkonové hodnocení, úkolové benefity, pružná pracovní doba. Pracoviště: Ovdent s.r.o.-prac., Lidická, č.p. 1023, 602 00 Brno 2. Informace: Mgr.Michal Snášel, .

Dělnické profese - Manipulant - závozník 23 000 Kč

Závozník Zavedená a solidní firma s dlouhou historií přijme zdatného manipulanta - závozníka na výběr kontejnerů s textilem, vykládku a nakládku kamionů. Nabízíme práci s běžnou pracovní dobou, v dobrém kolektivu a s odpovídající odměnou. Pracoviště - Praha a blízké okolí. HPP i DPP.

Stavebnictví - Stavebnictví Zedník 20 000 Kč

Zedníci (kromě zedníků ohnivzdorného zdiva) zedník - vedoucí čety. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 20000 kč, mzda max. 35000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Pracovní poměr na dobu neurčitou., ŘP sk. B, vyučení v oboru, zkušenosti s vedením pracovní čety, orientace ve výkresové stavební dokumentaci. , Práce na stavbách firmy - převážně okres Blansko., První kontakt telefonicky v době 8.00-16.00 hod.. Pracoviště: Markus - provádění staveb s.r.o., Poříčí, č.p. 2425, 678 01 Blansko 1. Informace: Petr Markus, +420 702 087 418.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Vteřiny dne 23. května 2018
8

Bianco šek pro Babiše, neudržitelné důchody a prodej Student Agency: Vteřiny dne

Petra Kvitová po operaci pořezané ruky a dům v Prostějově, ve kterém došlo k přepadení. Ilustrační koláž
2 24

Policie dopadla možného pachatele útoku na tenistku Kvitovou. Má jít o narkomana

Přepisování dějin a honičky na Pardubicku a Porta v novém hávu: videa dne

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku ve dnech 22. až 23. května 2018.

Putin se opět sejde s Macronem, proberou Írán, Ukrajinu a Sýrii

Rusko a Francie podepíší po jednání mezi prezidenty Vladimirem Putinem a Emmanuelem Macronem několik dokumentů o vzájemné spolupráci. Jednání se uskuteční ve dnech 24. a 25. května v Petrohradě. Oba státníci budou diskutovat o řešení otázek souvisejících s íránsým jaderným programem, se situací na Ukrajině a s vývojem v Sýrii. Uvedla to agentura Tass.

Hospoda není cukrárna. Poslanci se opět přeli o protikuřácký zákon

Zmírnění protikuřáckého zákona zřejmě bude čelit ve Sněmovně návrhu na zamítnutí už v prvním čtení. Poslanci dnes úvodní kolo debaty o poslanecké předloze, jež by upravila zejména nynější úplný zákaz kouření v restauracích, stejně jako před měsícem nedokončili. Kdy se Sněmovna k projednávání návrhu změn v protikuřáckém zákonu vrátí, není jasné.

Z Hillaryho výšvihu na Mount Everestu zbyl jen svah, tvrdí horolezci

Namísto legendárního skalního výstupku zvaného Hillaryho výšvih, který se nacházel těsně pod vrcholem Mount Everestu, zůstal jen pozvolný sněhový svah. Z donedávna dvanáctimetrové svislé skalní stěny se totiž utrhl asi pětimetrový kus, který se zřítil do propasti. Potvrdili to horolezci, kteří se z nejvyšší hory světa nedávno vrátili.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT