Deník

Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Bosna nařídila islamistům odchod ze země

Jde hlavně o muže z Blízkého východu a Afriky

19.4.2007
SDÍLEJ:

Bosenský premiér Nikola Spirić.Foto: Reuters

Sarajevo - Bosenská vláda nařídila stovkám zahraničních muslimů, aby okamžitě opustili zemi. Jde o reakci na výzvu USA, které žádají po Sarajevu tvrdší postoj vůči islamistům.

Pokud více než tři stovky osob neuposlechnou vládního nažízení, hrozí jim deportace.

Na seznamu jsou i muži z Ruska

Typickým příkladem je osud Ajmána Awáda, který pochází ze Sýrie. Přestože splnil všechny podmínky k získání občanství a v Bosně žije od roku 1982, úřady ho chtějí deportovat.

Důvod je jasný. Awád je členem skupiny s názvem Brigády mudžahedínů.

Za bosenské války v letech 1992 až 1995 mnozí ozbrojenci ze zahraničí - často z Blízkého východu a severní Afriky - bojovali po boku bosenských Muslimů proti Chorvatům a Srbům.

Většina dobrovolníků, kteří zůstali po válce v Bosně, se oženila s místními ženami a mnozí teď žijí v islámských  komunitách v odlehlých venkovských oblastech.

"Z 367 osob, které byli zbaveny bosenského občanství, pochází většina z Turecka, Egypta, Alžírska, Sýrie, Tuniska, Súdánu nebo Ruska," potvrdila ministryně spravedlnosti Barisa Colaková.

Ministryně nepotvrdila, že by někteří z mužů měli přímé kontakty na teroristické skupiny, o čem spekulovala místní média.

"Toto rozhodnutí je konečné a závazné," cituje z prohlášení ministerstva bezpečnosti agentura AP. "Všichni lidé, jimž bylo zrušeno občanství, se stávají cizinci a musejí neprodleně dobrovolně opustit zemi. V opačném případě bude jejich pobyt považován za nezákonný."

V Bosně bojovalo mnoho cizinců

Bosna se stala po teroristických útocích na USA z 11. září 2001 terčem kritiky za to, že poskytla občanství lidem napojeným na mezinárodní teroristickou síť. 

Bosenská vláda reagovala vytvořením komise pověřené revizí případů všech osob, které byly naturalizovány od vyhlášení nezávislosti Bosny v roce 1992.

Komise předkládá doporučení vládě, která má ohledně případného zrušení občanství poslední slovo.

Od svého ustavení komise zrušila občanství stovkám lidí, kteří jej získali během války či bezprostředně po ní. Velká většina jich Bosnu opustila, někteří ale byli deportováni.

Bývalý vojenský velitel Serif Patković považuje toto rozhodnutí za politické. "Tihle lidé bojovali ve válce, řada z nich je invalidní, mají zde ženy a děti," řekl agentuře Reuters.

Rozhodnutí Sarajeva se nelíbí ani ochráncům lidských práv. Ti se obávají, že tyto osoby budou v rodné zemi vystaveni pronásledování či vězení.

19.4.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Předseda Strany zelených Matěj Stropnický.
5

Jsem gay, prohlásil den před volbami šéf zelených Matěj Stropnický

Předvolební debata Deníku: (zleva) Vít Rakušan, Markéta Pekarová-Adamová, Ivan Bartoš
12 51

VIDEO: Neváhali ani vteřinu. Politici měli ohledně vlády s Babišem jasný názor

Střípky z debaty: Šlechtová u pozadí koně, Bartoš v koloně či letmý polibek

/VIDEO/ Co by udělal předseda SPD Tomio Okamura, když by si minisytryně Katla Šlechtová zvrkla kotník? Proč se Michaela Marksová nerada fotí při výstupu z auta? Superdebata Deníku nebyla jen o politice.

VIDEO: Okamura nabídl pomoc Šlechtové. Vysloužil si polibek

Čtvrteční superdebata Deníku se nenesla jen ve vážném duchu. Do koalice by strany přítomných deseti zástupců nešly, ale lidsky se prý mají rádi.

Mladí se derou vpřed. Nový Zéland bude mít zřejmě nejmladší premiérku

Nový Zéland bude mít zřejmě nejmladší premiérku ve své historii. Po koaličních jednáních, která se táhnou již téměř měsíc, se vítězné strany voleb konečně dohodly. 37letá Jacinda Ardenová, v pořadí třetí a nejmladší žena ve vedení ostrovní země, dnes oznámila, že bude sestavovat vládu. Mladí lidé, kteří nedosáhli 40 let se ve vrcholové politice objevují čím dál častěji.

Video veřejného znásilnění z Konga kolovalo na sítích. Bojuje se ženskými těly

Sedmiminutové video, ukazující nahou ženu, která je znásilněna, zmlácena a nakonec sťata před plným náměstím v jednom z měst v Demokratické republice Kongo (DRK) kolovalo na sociálních sítích několik měsíců, než bylo oficiálně staženo na apel televize France 24. Jak píše server CNN, tato znásilnění zapadají do širšího příběhu, který se datuje do 19. století.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení