Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Arménie si připomíná genocidu a provokuje Turky

Turecko varuje Západ: Nebodejte do vosího hnízda

24.4.2007
SDÍLEJ:

Pochod v JerevanuFoto: Roman Staněk, Aktuálně.cz

Jerevan (od našeho zvláštního zpravodaje) - Jedenadvacetiletý Armén Artyom Harotenian zapálil svíčku a spolu s dalšími dvaceti tisíci převážně mladými lidmi se za zpěvu národních písní vydal na pochod. Vzdal čest svým předkům, kteří zahynuli během první genocidy nového věku.

Turecko, možný budoucí člen Evropské Unie a významný spojenec Izraele a USA varuje, že pokud se bude neustále otevírat téměř sto let staré téma genocidy Arménů, jeho spojenectví se Západem získá vážné trhliny.

Devadesát dva let stará událost, kterou si mnoho Arménů připomnělo už včera v noci při pochodu hlavním městem, stále jitří vášně nejen mezi Arménií a Tureckem, ale hlavně mezi Tureckem a Západem.

"Proč jsem dnes tady? Jsem Armén, tak proto. Je to má povinnost připomenout si tuto tragickou událost. Genocida je v naších myslích i srdcích. Neměli bychom jí však žít," říká Artyom.

Jednání o uznání

S blížícím se stým výročím této události mezi Armény převážně žijícími v zahraničí sílí tlak na různé vlády světa, aby tento akt Turků uznaly jako genocidu.

Uznání genocidy při které zahynulo podle růzých údajů 800 000 - 1 500 000 Arménů a která započala 24.dubna 1915 vyvražděním arménské elity Turky, se díky silné komunitě Arménů v zahraničí dostává na pořad jednání většiny parlamentů světa. Turecko jako nástupce Osmanské říše však výraz genocida odmítá.

Akt genocidy uznala například Francie, kde je popírání arménské národní tragédie dokonce trestným činem, nebo Kanada a Slovensko. Izrael, jehož obyvatelé sami zažili holokaust, uznání genocidy Arménů zamítl. Je známo, že Turecko je jedním z mála spojenců Izraele na Blízkém Východě.

"Chtějí, aby se připomínala pouze ta jejich tragédie. Chtějí, aby se jenom o nich hovořilo jako o těch, kteří minulé století trpěli," shodují se Arméni, kteří procházeli ulicemi města směrem k památníku genocidy, odkud je nádherný výhled na Ararat, posvátnou horu Arménů, která však leží za momentálně neprostupnými hranicemi v Turecku.

Jak nepřijít o spojence

Položit květinu na toto místo, kde hoří věčný oheň, se během dneška vypraví téměř milion Arménů nejen z celé země, ale i ze všech koutů planety, hlavně potom z USA, Francie, Libanonu, Sýrie, Ruska a dalších zemí.

Turecko, které má druhou nejsilnější armádu v NATO a je významným spojencem USA, dalo Američanům jasně najevo, že pokud oficiálně uznají genocidu, země přestane pomáhat USA v Iráku.

I přesto, že tlak arménské diaspory je v USA silný, pokud by to mělo znamenat oslabení pozic v Iráku, vláda George Bushe neustoupí, shodují se odborníci.

Americkým Arménům se však povedl už jeden významný krok, kdy stát Kalifornie, kde je jejich zastoupení nejpočetnější, v čele s guvernérem Arnoldem Schwarzeneggerem genocidu uznal. Jako reakci pak turecká televize odvysílala záběry na kterých Turci v ulicích pálí knihy a plakáty rakouského svalovce.

Vztahy na bodu mrazu

Osmanská říše v roce 1915 rozhodla o přesídlení Arménů do syrské pouště. V průběhu deportací zemřely brutálním způsobem podle arménské strany až 2 miliony lidí, podle Turků desetkrát méně. Podle turkologa Gabriela Pirického zahynulo asi 800 tisíc lidí.

Kromě Turecka dávají historikové za vinu vraždění Kurdům a také Německu, které tehdy bylo spojencem Turků a genocidě se nesnažilo zabránit, i když o ní vědělo.

I přes některé pokusy o sblížení jsou vztahy Arménie a Turecka stále na bodu mrazu. Arménský prezident Robert Kočarjan sice v únoru nabídl Turecku navázání oficiálních diplomatických vztahů, odpovědi se ale nedočkal.

Turecko zase investovalo miliony dolarů na rekonstrukci arménského kostela na jezeře Van ve východním Turecku. Vytvořilo z něj však muzeum a neumožnilo se v něm Arménům modlit.

Před nedávnem se také konala konference tureckých a arménských podnikatelů na které vyzvali k otevření hranic. To by podle nich výrazně usnadnilo pohyb zboží a posílilo turistický ruch v oblasti.

24.4.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ethan Sonneborn
5

Guvernérem ve čtrnácti letech? V americkém Vermontu kandiduje středoškolák

Vteřiny dne 14. srpna 2018

Zřícení mostu, překrucování historie a zrušená cesta do Číny: Vteřiny dne

Humanitární loď Aquarius zakotví na Maltě. Migranty si rozdělí pět zemí EU

Záchranná loď Aquarius, jež od pátku bezcílně pluje Středozemním mořem, získala povolení zakotvit u břehů Malty. Migranty, kteří se nacházejí na její palubě, si následně rozdělí pětice evropských zemí, a to včetně Německa, Portugalska či Španělska. Podle agentury Reuters má nejvíce běženců, šedesát, přijmout Španělsko. 

Potvrzeno. Hygienici odhalili agresivní cerkárie v Těrlické přehradě

Parazit, který proniká do lidské kůže, se ve vodě Těrlické přehrady skutečně nachází. Obezřetní by měli být především citlivější lidé. Proniknout do kůže ztěžují opalovací krémy a oleje a všem se doporučuje po koupání sprchovat. 

Fotbalová poprava v Kyjevě. Slavia se do Ligy mistrů nepodívá, prohrála 0:2

Opět nebyli horším týmem. Jenže bez gólů se špatně vyhrává. A když navíc rozhodčí zvláštně neuznal slávistům úspěšnou trefu, o postupu ze třetího předkola Ligy mistrů si mohli nechat jen zdát. Kyjevské naopak sudí „podržel“, když jim uznal neregulérní branku, a po domácí výhře 2:0 se tak Dynamo radovalo z úspěšně zvládnutého dvojzápasu.

Svoboda není samozřejmost. Lidovci chtějí k výročí roku 1968 ukázat její význam

Lidovci uspořádají příští týden u příležitosti 50. výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa sérii debat a vzpomínkových akcí, kterými chtějí ukázat, že svoboda není samozřejmost. Řekl to dnes po jednání celostátního výboru KDU-ČSL předseda strany Pavel Bělobrádek.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT