Američtí politici jsou kvůli Iráku rozhádaní

Poslancivyhověli žádosti prezidenta George Bushe o dalších 124 miliard dolarů na vedení válek v Iráku a Afghánistánu. Ale chtějí, aby se američtí vojáci vrátili z Iráku domů do 31.března příštího roku.

A stahování všech jednotek by podle Sněmovny reprezentantů mělo začít nejpozdějiletos 1.října

Zákon prosadili ve sněmovně demokraté, kteří mají v obou komorách Kongresu (Sněmovně reprezentantů a Senátu) po listopadových volbách většinu.

Bílý dům: Je to hlasování pro neúspěch

Zákon prošel poměrem 218 hlasů ku 208, přičemž se z velké části hlasovalo podle stranické příslušnosti. Demokraté byli pro, Bushovi republikáni proti.

Prezident už oznámil, že zákon vetuje, protože je protistanovení závazných termínů pro americké stažení z Iráku. Stále tvrdí, že Američané mohou odejít, až zajistí v Iráku klid.

"Sněmovna dnes hlasovala pro selhání a neúspěch v Iráku. Prezident tento zákon nepodepíše," uvedla mluvčí Bílého domu Dana Perinová.

Demokraté Bushovi zazlívají, že se stále snaží vyhrát válku, která je už prohraná. Tvrdí, že vysílání dalších vojáků do Iráku nemá smysl

Republikáni se naopak domnívají, že armáda musí v Iráku vydržet a s dostatečným počtem vojáků ještě může situaci v blízkovýchodní zemi stabilizovat.

Odchod jako z Vietnamu ?

"Můžeme odejít z Iráku, stejně jako jsme odešli z Libanonu, Vietnamu nebo Somálska. Ale znovu po sobě zanecháme chaos," řekl šéf republikánů ve sněmovně John Boehner.

Veřejné mínění je spíše na straně demokratů. Podle průzkumů si většina Američanů přeje odchodjednotek z Iráku.

USA nyní mají v Iráku 146 tisíc vojáků, od začátku války v březnu 2003 zahynulo v zemi více než tři tisíce Američanů.