Deník

Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Makedonské historické poklady rozkrádají zloději

Cenné vykopávky mizí v zahraničí

1.5.2007
SDÍLEJ:

Alexandr Veliký.Foto:

Skopje - "Bacha na to, kam šlapete!" žertují často archeologové v Makedonii, "nebo rozšlápnete starobylý hrnec". To by se klidně mohlo stát.

Makedonie, která je jen o něco větší než Belgie - ale má jen dva miliony obyvatel - totiž zaregistrovala na šest tisíc archeologických nalezišť. 

Experti varují, že od té doby, co země získala před 16 lety nezávislost a vystoupila z rozpadající se Jugoslávie, se stalo její starobylé dědictví obzvláště zranitelné vůči lupičům. Ti využívají moderního technického hloubícího řízení, takže jen zanedbatelná část nalezišť zůstává nedotčena.

Nic je nezastaví. Třetina pracovních sil země je bez práce a vláda tvrdí, že si může dovolit najmout jen jediného pracovníka, aby se potýkal s bujícím obchodem se starožitnostmi. 

"Není to nic jiného než zjevná pozvánka pro ilegální kopáče, aby sem dorazili a poohlíželi se po zakopaných pokladech," míní 72letý Tajp Tahiri, penzionovaný učitel z vesnice Dedeli asi 180 kilometrů jižně od metropole Skopje.

Jeho dům se nachází v blízkosti bohatého naleziště z doby železné, kde bylo objeveno 98 hrobek.

Šéfka makedonského sdružení archeologů Irena Kolistrkoská každoročně upozorňuje, že spousta místních i zahraničních kopáčů odhaluje nedocenitelné pozůstatky z doby železné - ať už řecké, thrácké, římské či byzantské artefakty.

"Jsou dva hlavní důvody, proč se Makedonii nedaří chránit své kulturní bohatství - chabá strategie na celostátní úrovni a nedostatek expertů v této sféře," míní Kolistrkoská.

Podle ředitele Národního ředitelství pro ochranu kulturního dědictví Paska Kuzmana jsou vykopávky z doby železné v jihovýchodní Makedonii častým terčem lupičů. Policie podle něj už má beztak plné ruce práce s bojem proti organizovanému zločinu.

Makedonie je součástí regionu, do něhož spadá část Řecka a Bulharska, které se staly mocnými ve starobylém světě za vlády Filipa II. makedonského a jeho syna Alexandra Velikého. Alexandr byl jedním z nejúspěšnějších vojenských velitelů v historii, který vybudoval rozlehlou říši, jež před jeho smrtí v roce 323 před Kristem sahala až k Indii.

Východně od Dedeli leží Isar-Marvinci, kde jsou vesničané připraveni dělat návštěvníkům průvodce a zavést je do kopců, aby tam mohli pátrat po starobylých fragmentech.

"Není žádný problém najít římské mince nebo keramiku. Stačí se jen pozorně dívat. Každý kámen je tady tisíce let starý," říká jeden z venkovanů, který odmítl říci své jméno, protože se bojí, aby si na něj nedošlápli ostatní průvodci.

Patnáct dalších místních mužů bylo zatčeno kvůli ilegálním vykopávkám a obchodování s artefakty.

"Protože jsme místní, není pro nás problém artefakty najít. Ale stát za ně neplatí. Nemáme práci a cizinci, kteří sem přijíždějí, mají spoustu peněz," dodal.

Podle Kuzmana během vykopávek v Isar-Marvinci v letech 1995 až 2003 bylo ukradeno na 2500 artefaktů.
   

1.5.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Pohřeb Adolfa Klepše
1

Lidé se loučili s náčelníkem krkonošské Horské služby Adolfem Klepšem

Tomio Okamura
AKTUALIZOVÁNO
5 11

Na Facebooku má nejvíce fanoušků Okamura. Nejaktivnější je KSČM

Vteřiny dne. Rychlý přehled pro ty, kteří nemají čas číst

Zjistěte během několika málo vteřin, co nejdůležitějšího přinesl dnešní den.

Část lékařů a lékáren bude ve středu stávkovat, chtějí víc peněz

Asi 7000 praktických a dětských lékařů a ambulantních specialistů nechá ve středu své ordinace zavřené. Řekl to za Koalici soukromých lékařů Petr Šonka. Podle České lékařské komory (ČLK) je těchto lékařů k dnešnímu dni téměř 24 500, protestovat tak bude podle odhadů čtvrtina až třetina z nich.

Nechci vládnout s bývalým agentem StB a podvodníkem. Svoboda rezignoval

Volby v Libereckém kraji přišly o výraznou osobnost. Druhého místa na kandidátce KDU-ČSL se v úterý vzdal Kamil Jan Svoboda. Zároveň rezignoval na funkce předsedy městského výboru KDU-ČSL v Liberci a člena Krajského výboru KDU-ČSL v Libereckém kraji.

Sebevražední atentátníci z hnutí Tálibán zabili v Afghánistánu 74 lidí

Islamisté z hnutí Tálibán při úterních útocích v několika provinciích Afghánistánu zabili přes sedmdesát lidí a necelé dvě stovky jich zranili. Útočníci se zaměřili hlavně na policejní areály a vládní zařízení. Nejhorší bilanci má přepadení policejního komplexu ve městě Gardez na jihovýchodě země.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení