Sarajevo - Bosna zažívá v těchto dnech další bouřlivou diskuzi. Tentokrát je tématem islámský závoj. Ten byl za komunismu zakázán. Poté, co Bosna v roce 1992 získala nezávislost, vstoupil znovu do škol.

Nynější spory o tomto fenoménu připomínají spíš válečnou dobu etnických rozbrojů než skutečnou diskusi o laickém charakteru státních institucí, napsala agentura AFP.

Závoj, který je na území obývaném převážně muslimy považován za "demokratickou volbu", je na území s převahou Srbů (pravoslavní křesťané) a Chorvatů (katolíci) odmítán.

"Je to princip většinového národa: jedno náboženství na jednom území," stěžuje si Nermina Sačičová, profesorka na fakultě politických věd v Sarajevu, v němž žijí od války (1992-95) převážně muslimové.
   
Z téměř čtyř milionů obyvatel Bosny tvoří muslimové 40 procent, zbytek jsou křesťané.

Kvůli závoji se střetli učitelé

Diskusi o nošení závoje ve veřejných institucích vyvolal nedávný incident mezi srbským učitelem a muslimskou psycholožkou na základní škole v Brčku na severovýchodě země.

Kolega psycholožky Semsy Ahmetspahičové jí zakázal, aby chodila do třídy v závoji.
   
"Neprotestovala jsem, protože Brčko je zvláštní prostředí. Snažíme se tady vyhnout situacím, které by mohly zavdat příčinu ke konfliktu," vysvětlila Ahmetspahičová.

Brčko má od roku 2000 zvláštní status v Bosně, kterou tvoří od války dvě entity - muslimsko-chorvatská federace a Republika srbská. V tomto nezávislém multietnickém okrese jsou multietnické i jeho instituce.

Stejné pravidlo se uplatňuje ve školách okresu, kde se ve třídách učí společně srbští, chorvatští i muslimští žáci. Incident vznikl v městské radě, kde srbský poslanec místního parlamentu Milan Purić napadl nošení závojů ve školách a institucích a žádal jménem laické veřejnosti jejich oficiální zákaz.

Chceme více zahalených žen

Vzbouření muslimští poslanci uvedli, že budou postupovat tak, aby bylo v institucích ještě více zahalených žen, řekl Purić.

"Jestli se nemýlím, tak všechno nebo nic, žádná diskriminace," řekl Purić a dodal, že by se tedy měly zvlášť povolit také křesťanské ikony a kříže.

Zatímco ve školách po celé zemi jsou často náboženské symboly, v Brčku je jen znak Bosny, protože místní zákon zakazuje všechny náboženské ikonografie. Není v něm ale zmínka o oblékání..

"Skutečnost, že dívky nosí krátké sukně, mi nevadí, ale vyžaduji, aby lidé respektovali i mě," řekla studentka politických věd v Sarajevu Alma s hlavou zahalenou v šátku.

I když drtivá většina jejích kolegů je oblečena v západním stylu, Alma si stojí na svém, že nošení závoje znamená respektování lidských práv. Má přehled o mezinárodní politice a kritizuje zákon, který zakazuje nošení závoje na francouzských školách.

Její profesorka Nermina Sašičová uvádí, že "zákazy nepřinášejí nikdy nic dobrého", ale soudí, že uplatnění principu laickosti by bylo užitečné.

Podle Adnana Silajdžiče, profesora na fakultě islámských věd v Sarajevu, tento princip nelze v Bosně aplikovat, protože muslimové tu nejsou menšinou.

"Komunity v Bosně lpí na svých duchovních tradicích a mají silné náboženské cítění," tvrdí Silajdžić. "Je to dobře nebo špatně? To je věc diskuse. V každém případě je třeba respektovat realitu."