Nyní jednatřicetiletý Colby Buzzell, z jehož často drsného a hrůzu nahánějícího internetového deníku vznikla kniha My War (Moje válka), začal posílat popisy svých zkušeností z internetového stanu americké armády, aby "zabil čas".

Psal jsem, co jsem prožíval

"Šel jsem do toho bez jakýchkoli ambic. Byl to pro mě jen způsob, jak se vypořádat s tím, co jsem prožíval," prohlásil.

"Blog mi umožňoval zprostředkovávat válku čtenářům daleko bezprostředněji, než kdybych napsal knihu až po návratu domů… Vrátil jsem se z mise, v uších mi ještě drnčela střelba, posadil jsem se a začal psát," řekl v telefonickém rozhovoru pro agenturu AP ze svého bydliště v Los Angeles.

"Teď jsem už dva roky doma. A kdyby mi někdo řekl, abych napsal knihu o Iráku, nevěděl, bych, kde začít," dodal.

Americké armádě se blog nelíbil

Po osmi týdnech mu americká armáda pokračovat v blogu zakázala, s poukazem na bezpečnostní důvody. Do té doby však Buzzell stačil nashromáždit dostatek materiálu, aby to poskytlo základ pro knížku.

"Voják, jehož blog si mohou přečíst lidé na celém světě, je strašně znervózňoval. Je to první válka, jejíž je internet nedílnou součástí," podotkl americký kulometčík, který byl nasazen v jedné z nejkonfliktnějších oblastí Iráku, v takzvaném sunnitském trojúhelníku v centrální části země.

Inspirací byl údajně americkému vojákovi mimo jiné slavný spisovatel Kurt Vonnegut, který přežil bombardování Drážďan za druhé světové války.

Vonnegut, který tento měsíc zemřel, také Buzzellovu knihu chválí v komentářích na obálce. Poslal mu i pohlednici "od jednoho spisovatele a válečného veterána druhému", kterou má Buzzell pověšenou na zdi.

Pochvala od vojáků těší nejvíc

Nejvíce si ale Buzzell cení uznání, které přichází od vojáků působících stále na frontě.

"Jediný názor, na němž mi skutečně záleží, jsou e-maily od těch kluků tam. To je ta největší možná pochvala pro autora válečné literatury: od těch, kteří tam byli také," zdůrazňuje.

Ještě za Buzzellova pobytu v Iráku o jeho dílo projevili zájem knižní nakladatelé. Kniha nakonec vyšla v nakladatelství Penguin a byla již přeložena do sedmi jazyků.