Tvrdí se v ní, že celých 98 procent obětí jsou civilisté "usmrcení či zranění během návratu do svých rodišť poté, co konflikt skončil".

V posledních několika letech zahynulo podle Handicap International kvůli tříštivým bombámna 13 tisíc lidí.

Oficiální stránkyHandicap International - NAJDETE ZDE

Statistiky pak ukazují, že vposledních letech bylo zabito, popřípadě zraněno při výbuchu nastražených min a tříštivých bomb více než 13 tisíc civilistů. Jejich počet však může být mnohemvyšší.

Velmoci v produkci munice vedou

Británie a Spojené státy použily tisícetříštivýchbomb během irácké invaze v roce 2003 a Izrael udělal to samév případě loňského útokuna Libanon.

OSN počínání izraelské armády odsoudila jako "nemorální".Odstranění bomb má údajně trvat 12 až 15 měsíců, během kterých budounadále umírat nevinní civilisté.

Paradoxní je, že to jsou právě světové mocnosti a nejlidnatější země světa jako Spojené státy, Ruskoči Čína, které patří mezi největší producenty a vývozce zbraní a munice.

Žádná z nichsevšak neúčastní setkání představitelů 50 států v peruánské Limě, které se uskuteční příští týden a má za úkol přijmout návrhsmlouvy zakazující použití třístivých bomb a podobnýchzbraní.

Pokud se podaří v Limě dospět k dohodě, mohl by zákaz začít platit již příští rok. Je však otázkou, zda bez podpisu Ruska, Spojených států či Číny může smlouva něco vyřešit.

Británie přistoupila k zákazu. Stačí to?

Velká Británie vbřeznu tohoto roku zakázala používání zbraní, které při výbuchu uvolní celou řadu menších bomb rozsívající smrtonosné šrapnely.

Londýn navíchodlá vbudoucnosti používat pouze zbraně se sebezničujícím mechanismem. Mezinárodníorganizace však požadující kompletní zákaz a kroky britské vlády považují za nedostatečné.

Největší procento nášlapných min a tříštivých bomb bylo v minulosti použitovIráku, Afghánistánu, Libanonu či Čečensku.