Zoran Djindjić, který se mimo jiné zasloužil o vydání bývalého jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče haagskému tribunálu,byl zastřelen 12.března 2003na nádvoří sídla srbské vlády.

Hlavními podezřelými mezi třinácti obžalovanými byli bývalý velitel speciálních policejních jednotek známých jako "červené barety" Milorad Ulemek zvaný Legija (Legionář) ajeho zástupce Zvezdan Jovanović.

Oba dostali nejvyšší možný trest -čtyřicet let vězení. Ulemek měl údajně atentát na Djindjiče zorganizovat, Jovanović provést.

Odplata za Miloševiče

Většinu z obviněných tvoří někdejší členové polovojenských jednotek podporovaných Miloševičem, které se účastnily vojenských konfliktů v Bosně, Chorvatsku a Kosovu. Pět z nich je stále na útěku.

Obžaloba tvrdí, že cílem vraždy bylo vrátit moc kruhům loajálním Miloševičovi.

Milošević byl svržen na podzim 2000 a na jaře příštího roku ho Djindjić vydal k trestnímu stíhání Mezinárodnímu trestnímu tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY), kde Milošević loni v březnu zemřel.

Kvůli vydání Miloševiče se Djindjič stal trnem v oku srbských nacionalistů, kteří ho označovali za zrádce. Krajně nacionalistická Srbská radikální strana ho i nyní označuje za "mafiánského premiéra".

Prozápadně orientovaní Srbové na Djindjiče i přes dřívější obvinění, že reformy prosazoval s dávkou arogance, vzpomínají s respektem a pro některé z nich se stal mučedníkem snah jejich země o spolupráci se Západem.

Kdo si vraždu objednal?

Právní zástupci Djindjičovy rodiny i premiérova osobního strážce, který byl při atentátu zraněn, tvrdí, že obžalovaní byli pouze nástrojem v rukou těch, kdo si vraždu někdejšího premiéra objednali.

Proces, který se táhl tři a půl roku, poznamenalo značné napětí. Zavražděni během něho byli dva klíčoví svědci, předsedající soudkyně nedávno dostala dopis, ve kterém jí bylo vyhrožováno smrtí.

Dopis soudkyni Natě Mesarevičové poslali podle představitelů soudu patrně Srbové žijící ve Spojených státech. Policie případ vyšetřuje.