Vyvraždění osmi tisíc muslimských mužů bylo nejhorším masakrem v Evropě od konce 2. světové války.

Žádáme trest

Matky těch, kteří masakr nepřežili, žádají kromě potrestání bosenskosrbských pachatelů, také trest pro mezinárodní organizaci a státy, které na bezpečnost v oblasti tehdy dohlížely.

To vše vdobě, kdy se Sarajevu podařilo vydat válečnému tribunálu v Haagu dalšího zobviněných, srbského generála Zdravka Tolimira.

"Cílem není finanční odškodnění, ale pocit zadostiučinění pro matky a další, kdo přežili," tvrdí právník Marco Gerritsen, který zastupuje šest tisíc srebrenických rodin. "Bohužel, OSN a Nizozemí nejsou ochotny přijmout odpovědnost -nikdy o tom nemluví."

Kompenzace mezi požadavky matek ze Srebrenice přesto nechybí.

Přestože Nizozemí do dnešních dnů bosenské vládě finančně přispívá, mimo jiné ina rekonstrukci Srebrenice, Gerritsen nepovažuje dvacet milionů dolarů za dostatečnou částku. Pro deset z matek protožádá individuální finanční kompenzacive výši 34 tisíc dolarů.

Vojáci nic nepodnikli

Pochybení nizozemských vojáků ve službách OSN se však nikdy neprokázalo.

V roce 2005 dospěliprávnícik rozhodnutí, že veškeré kompenzace mají být směřovány na hlavní pachatele masakru, kterýmibyly bosenskosrbské jednotky vedené generálem Ratkem Mladičem a politickým vůdcem Radovanem Karadžičem.

V okamžiku, kdyzačali Srbové obklopovatSrebrenicu, se většina mužůuchýlila do továrny, která tehdy sloužila jako základna nizozemského kontingentu. Ale chabě vyzbrojení Nizozemci se zadáním nezasahovat a bez vzdušné podpory NATO je nijak neochránili.

Nezávislá studie Nizozemského institutu pro válečnou dokumentaci však později dospěla k názoru, že nizozemští vojáci nepochybili.

Nizozemská vláda premiéra Wima Koka tlak veřejnosti přesto neunesla a kvůli kritice odstoupila.

Chyby vrozhodování později uznal také bývalý generální tajemník OSN Kofi Annan.

 

 

 

________________________________________________________________________

 

 

 

 

 

FAKTA O SREBRENICI

Srebrenickou enklávu obývali až do vypuknutí války v Jugoslávii na jaře roku 1992 převážně muslimové.

Z celkového počtu 36 666 lidí žijících na území opštiny Srebrenica se podle údajů ze sčítání lidu z roku 1990 k muslimské národnosti hlásilo 75,2 procenta obyvatel. Stejné poměry byly i v samotné Srebrenici, kde žilo 6 tisíc lidí.

Po první tři roky války zůstal okres v rukou muslimů a stal se symbolem bosenského odporu. To se však 11. července 1995 změnilo.

Bosenskosrbská televize odvysílala prohlášení Ratka Mladiče, velitele bosenskosrbské armády, který divákům oznámil, že přišel den pomsty na "Turkovi" a je čas předat "srbskou Srebrenici srbskému národu".

Záborem Srebrenice a o týden později i Žepy získali Srbové kontrolu nad oblastmi, které měly podle všech mírových iniciativ zůstat muslimské. Z "bezpečné zóny" vyhnali Srbové během deseti dní na 23 tisíc muslimských žen a dětí a popravili na 8 tisíc mužů.