Řidiči vyvolávají cíle své cesty. Většinou jde o městečka a vesničky vysoko v horách, jako Chasavjurt nebo Bujnaksk. Pousmějí se nad tím, že by se sem kvůli tomu někdo obával přijet. "Život jde dál, říkají, "už jsme si zvykli".

Tohle je Severní Kavkaz. Frontovová linie ruské "války proti teroru."

Zatčení po páteční modlitbě

V mešitě na jihu města jsem potkal Magomeda, píše reportér BBC Gabriel Gatehouse. Vypráví mi, jak byl spolu s dalšími 16ti věřícími nedávno zatčen.

"Seděli jsme tady v mešitě po páteční modlitbě. Najednou vtrhli dovnitř lidé s masakamina obličejích a sebrali nás. Kdo to byl a proč, to nevím."

Ti, kteří je zatýkali je přinutili lehnout si na zem, svázali jim ruce a přikrylihlavu. Všech 17 mužů s dlouhými vousy pak bylo odvezeno z města a vyslýcháno. Stále se zavázanýma rukama apáskou přes oči.

"Byla to provokace. Pouze lidé, jejichž víra je slabá, pozvedávají zbraně," říká Mogamed.

Byli propuštěni stejný večer, a i když z únosu podezřívají místní bezpečnostní složky, nejsou si úplně jisti. Říkají však jasně,že nemají nic společného s místními ozbrojenci.

Iti mešitu navštívili.

"Jednou přišli do mešity, bylo jichspousta a říkali: Jak dlouho si tohle necháte líbit? Proč jim dovolíte tohle dělat. Co je s vámi?" vypráví Mogamed.

"Myslel tím, že bychom se měli bránit, pozvednout zbraně a jít se pomstít, ať už to udělal kdokoliv. Ale poslali jsme je pryč. Alláh ví, že my nepotřebujeme zbraně."

"Nepřátelské" bezpečnostní složky

Tenhle příběh však není ojedinělý. Obvinění policie z brutálního zacházení, mučení, únosu a mizení lidí v Dagestánu je stále přítomné.

Eduard Urzajev je ministrem místní samosprávy. Jeho oficiální titul je ministr pro národní politiku, informace a vnější vztahy. Ve skutečnosti je jeho prací odrazování mladých lidí od islamistického vlivu.

Je to nebezpečná práce. Jeho dva předchůdci byli zavražděni a tak nosí pro jistotu i jeho sekretářka maskáčovou uniformu a revolver za pasem.

"Téměř 200 příslušníků bezpečnostních jednotek bylo už od roku 1999 zavražděno. Byli zabiti v průběhu protiteroristických akcí a nebozastřeleni extrémisty," říká.

"Musíte pochopit psychologický efekt toho všeho. Oni předstírají, že jednají s rodinami slušně. Snaží se být s lidmi za dobře. Jenže to si bere svou daň. Škodí to práci bezpečnostních složek. Ale ujišťuji vás, že sesnažímena pomoc volat bezpečnostní složky pouze v souladu se zákonem."

Krevní msta

Dagestán v překladu znamená "Země hor" a není těžké zjistit proč.

Za úzkou rovnou planinou na pobřeží Kaspického moře se země mění v hornatou oblast s vysokými kopci, útesy a klikatými horskými cestami.

Některé vesnice v těchto kavkazských horách jsou tak izolované, že jsou přístupné pouze tunely. Lidé, kteří zde žijí pocházejí z více než 30ti různých kmenů a hovoří nejméně 14ti různými jazyky.

Nepřekvapí proto, že v některých z nich ještě přežívají ještě starobylé zvyky.

"Systém krevní pomsty v Dagestánu fungoval, funguje a fungovat bude pořád. Pokud by zákon krevní msty neexistoval, nemohli byste dagestánsou společnost vůbec zvládnout," říká antropolog Magomedchan Magomedchanov.

"Když někdo zabije někoho v Evropě nebo Americe, půjde k soudu. No, v Dagestánu to funguje taky tak, ale jsou případy, kdy je krevní pomsta vyžadována. Například pokud někdo zabije nevinnou osobu, musí být zabit také."

Začarovaný kruh

Tato tradice, společně s vysokou mírou korupce a se sociální nerovností, která místní společnosti vládne, udržuje konflikt v Dagestánu stále při životě.

Funguje to následovně:Nevinný občan,který se náhodou přichomítne k operaci bezpečnostních složek je zabit. Jeho rodina se pomstí na vojácích, kteří se operace účastnili.

No a tak je na světě další zpráva o pokračujících útocích"extrémistů" a to vede opět k nekončícím "protiteroristickým" akcím v celé oblasti.

Grigorij Švedov provozuje internetové stránky zabývající se pokračujícím konfliktem v Dagestánu a na celém Severním Kavkaze.

Vysvětluje, že dagestánský konflikt není veden nějakým velkým počtem ozbrojených mužů ukrývajících se někde vysoko v horách.

"Existuje tady tisíce lidí, kteří tyto lidi z hor podporují, ale kteří sami ozbrojeni nejsou. A tento způsob se rozšiřuje na celém severu Kavkazu.

Švedov říká, že podpora přichází od širokého spektra lidí, jak dospělých, tak dětí nebo starců.

"Můžete tyto lidi podporovat tak, že je svezete autem, necháte je u vás přespat, nebo jim dovezete z města SIM kartu."

Švedov upozorňuje, že tento konflikt není žádným nacionalistickým bojem za nezávislost, ale vychází z "nábožensky motivovaných představ lidí, kteří cítí, že se ocitli na okraji společnosti. Ve společnosti, která nabízí příležitosti pouze malé elitní skupině."

"A tím se lidé motivují k boji proti celému státnímu uspořádání."