Aby nevyhnutelné majetkové rozdíly nevyústily v nepokoje a v ohrožení vládnoucího režimu.

To se zatím nestalo, přestože se svět čas od času dovídá o vládou utajovaných stávkách či demonstracích v různých čínských provinciích.

Podle průzkumu, při kterém na dotazy odpovídal vzorek osmi tisíc lidí, ale mnozí Číňané své hodně majetné a v posledních letech zbohatnuvší spoluobčany příliš rádi nemají.

Extravagance, mamon, korupce

Podle internetového portálu Sina.com průzkum ukázal, že 57 procent Číňanů nemá o boháčích příliš dobré mínění a řada z nich se domnívá, že se majetku domohli nečestným způsobem.

Na otázku, s čím si spojují bohaté, většina respondentů odpověděla: "S extravagancí, mamonem, korupcí."

Sociolog Čcheng Ťüan-jin z Čínské akademie ale řekl listu China Daily, že lidem vadí jen některé konkrétní věci a ne samotná existence bohatých lidí.

"Lidé poukazují na korupci nebo nelegální způsob nabývání peněz. Není zatím spolehlivě dokázáno, že většina obyvatel má problém smířit se s tím, že někdo jiný má mnohem více peněz," uvedl sociolog.

Rovnostářství už není v módě

Čínská ekonomika v posledních letech roste závratným tempem. Podle expertů zhruba v polovině století předhoní USA a stane se největší ekonomikou světa.

Zároveň ale rostou rozdíly v příjmech obyvatel, které Číňané v éře rovnostářství za komunistického vůdce Mao Ce-tunga (vládl v letech 1949 až do své smrti v roce 1976) nepoznali.

Čínská akademie sociálních věd ve své lednové studii uvedla, že deset procent nejbohatších Číňanů vlastní přes čtyřicet procent soukromého majetku v zemi a naopak nejchudších deset procent lidí jen dvě procenta majetku.

Sociální nerovnost v Číně už je podle studie srovnatelná s některými latinskoamerickými zeměmi.

Za nejbohatšího Číňana je momentálně považován děvetasedmdesátiletý hongkongský obchodník a rejdař Li Ka-šing s majetkem ve výši 24 miliard dolarů.