Snímky nahých vězňů naskládaných do pyramidy a ohrožovaných psy označil prezident George W. Bush za největší nezdar amerických vojsk v Iráku. Steven Johnson, jenž velel v káznici vyšetřovacímu centru, je teď prvním důstojníkem, kteréhoponižujicí fotografie zachycující kruté zacházení, přivedly před soud.

16 a půl roku

Zatím bylo za týrání vězňů odsouzeno 11 vojáků. Rozsah jejich trestů začíná na několika hodinách veřejných prací a končí deseti lety odnětí svobody.

Johnson svou vinu odmítá. V rozhovoru pro Washington Post se minulý měsíc označil za obětního beránka. Podle svých slov se v Abú Ghrajbu pouze snažil o zlepšení podmínek pro vojáky, kteří nebyli k hlídání vězňů vycvičeni.

Ačkoliv se Jordan na žádné ze zveřejněných fotografií neobjevuje, žalobci ho obviňují z obdobných praktik. Zároveň měl bránit výkonu spravedlnosti, kdyžo událostech v Abú Ghrajbu lhal. Celkem mu hrozí 16 a půl roku vězení. Soud potvrá podle odhadů asi dva týdny

Nezodpovězené otázky

"Tyto soudy jsou velmi přínosné. Umožní totiž lidem klást otázky," soudí Tara McKelveyová, která o Abú Ghraibu napsala knihu.

Nezodpovězených otázek zbývá v aféře irácké věznice víc než dost. Jedna z nich souvisí s incidentem, kdy syrský vězeň na Johnsona údajně vystřelil. Následná prohlídka cel z 24. listopadu 2003 podle vyšetřovatelů "odstartovala zneužívání" ze strany dozorců.

Nejasnosti přetrvávají také kolem tvrzení bývalé velitelky věznic v Iráku Janis Kaplinské. Ta přišla kvůli Abú Ghrajbu o hodnost generála, soud jí ale minul.

Před dvěma lety - po odchodu z armády - napsala o aféře knihu. V ní tvrdí, že týrání věžnů bylo "výsledkem protichůdných rozkazů a pravidel, jež sahaly od vojenských velitelů v Iráku až k jednáním civilního vedení ve Washingtonu".