Uhlí, hlavní zdejší komoditu, tak například pro Rusko těží nejen Rusové, ale také Ukrajinci nebo Kazaši.

Horníci tady mohou vydělat až dvakrát více než v Almaty nebo na Donbase. Místní doly nejsou ani tak nebezpečné jako ty ukrajinské.

Rusko však svou osadu Barentsburg udržuje při životě spíše z geopolitických důvodů, než aby vzhlíželo k nějakému zisku z nerentabilní těžby.

 

Také Barentsburg je totiž součástí ruské snahy ukázat světu, komu že patří Arktida a její nerostné bohatství na dně moře. Většinu uhlí, které zde pár set horníků vytěží, proto spotřebuje místní elektrárna a teplárna.

Uhlí zanechalo stopy

Jenže právě dlouhodobá těžba uhlí a další lidská činnost decimuje faunu a flóru na tomto přírodním skvostu. Stačí se projít po pobřeží nedaleko města Longyearbyen, znečištěného nakládáním uhlí, ale také odpadky, které připlouvají kvůli mořskému proudu z jihu.

Hned vedle Longyearbyenu, jedné ze tří trvale obydlených osad na Špicberkách, se rozprostírá nádherné údolí Adventdalen. Kromě vodní nádrže zásobující Longyearbyen vodou je celé údolí jakoby rozřízlé "uhelnou" cestou.

Za plného provozu několika dolů v okolních horách zde každý den projížděly stovky nákladních automobilů s uhlím a horníky. Teď už sice fungujejediný důl,příjezdová cesta i znečištěné prostředí kolem však namístní přírodě zanechaly nesmazatelnou stopu.