"Odpoledne jsem si uvědomil, že je nemožné shodnout se na jednotném vládním programu,"řekl ve čtvrtek novinářům.

Rezignaci složil do rukou belgického krále Alberta II. Ten má nyní rozhodnout, kdo budenovým vyjednavačem, schopným sjednotit nesmiřitelné vlámské a valonské strany rozdělené belgické federace.

Leterme: Zvítězil, ale neuspěl

Vlám Leterme získal v červnových volbáchnejvíce voličských hlasů. Zreformovat belgickou politickou scénu a uskutečnit tolik potřebné reformy se mu však nepodařilo.

Proti jeho politice se ihned na začátku postavilapředsedkyně frankofonního Demokratického a humanistického středu (CDH) Joëlle Milquetová.

"Pro nás nepřichází v úvahu reforma státu, která by šla proti frankofonním zájmům," prohlásila v úvodu série rozhovorů.

Rozdělení země?Nereálné

Komentátoři se shodují na tom, že politická krizenahrává vlámským separatistům a v krajním případě by mohladokonce vyústit v rozdělení země na dvě části.

V okamžiku Letermovi rezignace sepřed královským sídlem sešli vlámští separatisté s transparenty, na kterých nechybělo ani radikální:"Nyní, víc než jindy, nezávislost pro Flandry!"

Politologové však argumentují, že rozdělení země je nereálné, protože kromě separatistických skupin a stran sivětšina Belgičanů přeje setrvání ve federaci.

Krize se Belgii nevyhýbají

Profesor politologie na univerzitě v Bruselu Pascal Delwit upozornil na to, že stávající krize není pro Belgii ničím novým. "Belgie jich zažila již řadu, třeba půlroční rokování o vládě v roce 1987.

Podle jeho slov o budoucnosti země rozhodne král."Velký prostor k manévrování však nemá," dodává. "Největší šance na úspěch má stále Leterme, s nímž se na post premiéra i nadále počítá."

Belgie se může dočkat ještě koaliční vlády vedené francouzsky mluvícím Didierem Reyndersem z valonského Reformního hnutí, nebo nových voleb.