A není vyloučené, že si posedí ve vězení dokonce ještě v další zemi. O jeho vydání žádá Spojené státy Francie. Za praní špinavých peněz mu podle tamních zákonů hrozí dalších deset let.

Praní špinavých peněz nebo vražda

Právě dnes o vydání rozhoduje soud v Miami. Pokud ale francouzskou žádost zamítne, neznamená to pro Noriegu svobodu. Bude totiž vydán domů do Panamy, kde mu hrozí další trest, tentokrátzavraždu opozičního politika.

Sám bývalý generál by se raději vrátil domů. Obhajoba tvrdí, že nemůže být do Francie vydán, protože mu USA přiznaly status válečného zajatce.

Podle některých právníků to ale neznamená, že nemůže být transportován do třetí země.

Noriega vládl středoamerické Panamě v letech 1983 až 1989, kdy byl svržen americkou invazí.Washington tvrdil, že prezidentdovolil užívat Panamukolumbijským pašerákům drog jako tranzitní místo prodopravu kokainu do Spojených států.

Právě za spoluúčast na obchodování s drogami byl Noriega odsouzen v roce 1992 původně ke čtyřiceti letům vězení.

Trest mu byl zmírněn za dobré chování.

Americká invaze do Panamy se uskutečnila v prosinci roku 1989 v době, kdy svět sledoval s napětím především zhroucení komunistických režimů ve východní Evropě.

Pád s Ceaušeskem

Pád jeho režimu se téměř na den časově shodoval s pádem rumunského diktátora Nicolae Ceaušeska. Oba muži se také společně dostali na titulní stranu prestižního časopisu Time s nápisem "Kdyžpadají tyrani."

Na rozdíl od Ceaušeska, který byl popraven, se Noriegovi podařilo uprchnout na velvyslanectví Vatikánu v Panamě.

V lednu 1990 se však sám vydal Američanům, kteří zvolili netradiční taktiku: před ambasádou pouštěli zreproduktorů nepřetržitě hlasitou hudbu. Včetně heavy metalu.

Na Floridu pak svržený prezident cestoval svázaný na toaletě vojenského letounu.

Dvaasedmdesátiletý Noriega má doma přece jenom šanci, že za mříže nepůjde. Podle nedávno přijatého zákona si totiž mohou lidé starší sedmdesáti let odpykávat trest v domácím vězení.

Bývalému diktátorovi je dvaasedmdesát.