Po schůzce s vůdci Kurdů, šiítů a sunnitů v pondělí prohlásil, že dohoda o smíru je na světě. V ní údajně dokázaly konkureční strany "dosáhnout několika řešení".

"Blahopřejeme iráckým vůdcům k tak důležité dohodě," reagoval George W. Bush. Stejně jako republikánští a demokratičtí zákonodárci, kandidáti na prezidenta či americký velvyslanec v Iráku nešetřil minulý týden na hlavu Malíkího kritikou. Pak ale obrátil.

Baasisté znovu na scéně?

Jeden z bodů, na kterých se šíítský premiér Núrí Malíkí s šéfem strany Vlastenecký svaz Kurdistánu Džalálem Talabáním, sunnitským viceprezidentem Tárikem Hášimím, šíitským viceprezidentem Ádilem Abdalem Mahdím a prezidetnem autonomního Kurdistánu Masúdem Barzáním dohodl, je návratbaasistůzpět do armády a státní správy.

Jejich propuštění bylo podle mnohých pozorovatelů chybou: jejich odchod paralyzoval infrastrukturu. Navíc většina z nich nebyla fanatickými stoupenci Saddámova režimu.

Dohoda také podle agentury Reuters počítá s vypsáním regionálních voleb a propuštěním mnoha vězňů zadržovaných po celé zemi.

Do 15. září se rozhodne

Málikí vedl rozhovory se zástupci iráckých menšin v době, kdy jeho vládu opustila téměř polovina ministrů, zejména sunnitů. Dvě šíitské a dvě kurdské strany navíc před deseti dny oznámily dohodu o novém spojenectví. To by jim mělo zajistit novou funkční vládu s většinou v parlamentu.

Dohodu o smíru se svými politickými konkurenty podepsal tři týdny před zveřejněním tzv. Petraeusovy zprávy.

Dokument připravovaný vrchním velitelem amerických vojsk v Iráku Davidem Petraeusem a americkým velvyslancem v Bagdádu Ryanem Crockerem rozhodne o další politice Bílého domu na Blízkém východě.

Zpráva zhodnotí, zda nasazení dalších 30 000 amerických vojáků do Iráku bylo úspěšné, či nikoliv. Do Washingtonu ji mají Petraeus a Crocker odeslat do 15.září.