Vyplývá to alespoň ze studie vulkanologů Giuseppeho Mastrolorenza a Michaela Sheridana, o níž referuje zářijové číslo německého vydání magazínu National Geographic.

Kdy přijde zkáza? Brzy

Riziko velké erupce podobné té, která v roce 79 srovnala se zemí antické Pompeje a Herculaneum, je přitom podle vědců více než padesátiprocentní. Oba experti na základě archeologických nálezů vypočítali interval ničivých výbuchů lávy Vesuvu. A výsledek? Dva tisíce let.

Vzhledem k tomu, že poslední velká erupce postihla právě antické Pompeje, lze čekat obdobnou zkázu v nejbližších letech.

Sheridan srovnal účinky případné katastrofy s městem St. Pierre na Martiniku, které v roce 1902 zalila láva ze sopky Mont Pelée. "V některých částech Neapole by nikdo nepřežil," tvrdí. Navíc by těsně před erupcí lávy došlo k velké panice a chaosu.

Vědečtí teroristé

Kolegové obou vulkanologů ale považují podobné zprávy za zbytečné strašení a označili jejich studii za "vědecký terorismus". "Je to nezodpovědné vyvolávání paniky," kritizoval je Enzo Boschi, předseda italského Národního ústavu pro geofyziku a vulkanologii.

Podle Mastrolorenza ale riziko spočívá mimo jiné v tom, že nelze s přesností určit, kdy k erupci dojde. "Na rozdíl od hurikánů opravdu nelze nic určit," varuje. Lze tak jen doufat, že se části Neapole nestanou fascinující archeologickou lokalitou jako právě Pompeje.