Nový "život po Katrině" tak v New Orleans nikdo neslaví.Místo toho sev kostelechuskuteční vzpomínkové akce. Do ulic se chystají pouze demonstranti žádající aktivnější přístup vlády a místních radních.

Pomoc od politiků?

"Lidé jsou naštvaní achtějí poslat jasný signal politikům, že by měli dělat víc, a hlavně - že by to měli dělat rychleji," říká reverend Marshall Truehill.

Přestože Bushova administrativa ihned po katastrofě slíbila postiženým oblastem pomoc se výši 110 miliard dolarů, většinatěchto peněz se k rukám úředníků a postižených stále ještě nedostala.

Pomoc zatím nepřišla ani od dalších politiků, kteří se v návštěvách New Orleans střídajís neutuchající intenzitou. Hrůzy Katriny se dokonce stávají - i dva roky poté - tématem prezidentské předvolební kampaně.

Před pár týdny se ve městě vystřídali demokratičtí kandidáti Hillary Clintonová nebo BarackObama a svou prezidentskou kandidaturu zde ohlásil John Edwards.

Strach z kriminality roste

Z půl milionu lidí, kteří před Katrinou prchli, se zpět vrátilo pouze 274 tisíc. Řada Američanů ještě žije v prozatímních domech a už třetí rok čeká na vyplacení pojistky a na náhradu škod.

Mnoho lidí v New Orleans se také bojí rostoucí kriminality. Podle policejních údajů bylo ve městě od začátku roku zabito 136 lidí. Počet vloupání už se dostal na tři čtvrtiny počtu z roku 2005.

Dva roky po hurikánu je však vidět i pozitivní změny. I když jich není moc.

Počet dočasných domů pro lidi bez přístřeší tak například klesl na polovinu. Do města se pomalu vrací i turisté. Letos jich sem už přijelojen o 30 procent míň, než za celý rok předhurikánem.