Úřady na Aljašce informovaly, že v nemocnici v Anchorage zemřel starší muž na aljašské neštovice. Jedná se tak o první zaznamenané úmrtí na nedávno objevený virus. Epidemiologové podle deníku The Guardian zatím netuší, jak se pacient pocházející z odlehlého poloostrova Kenai nakazil, protože bydlel sám, necestoval a nepřišel do kontaktu s jinou infikovanou osobou.

Odborníci uvedli, že možným přenašečem mohla být toulavá kočka, o kterou se staral. Ačkoliv testy na neštovice byly u ní negativní, zdravotníci se domnívají, že mohla mít virus na drápech, jelikož lovila volně žijící hlodavce, u kterých se v minulosti infekce potvrdila. Podle expertů mohlo dojít k přenosu na člověka, když jej drobná šelma škrábla.

První člověk zemřel na takzvané aljašské neštovice:

Zdroj: Youtube

Podle aljašského ministerstva zdravotnictví bylo u muže nápadné škrábnutí v blízkosti podpaží, kde místní doktor objevil první příznaky v podobě rudých puchýřů. Léčba antibiotiky nezabrala a v listopadu loňského roku musel být hospitalizovaný. „V nemocnici si stěžoval na palčivou bolest v ruce, a léze začala hnisat,“ uvedli jeho zástupci. V prosinci lékaři potvrdili infekci aljašskými neštovicemi.

Následující nasazená léčba pacientovi dočasně pomohla, jenže na konci ledna mu selhaly ledviny a zemřel. Web Anchorage Daily News s odkazem na vyjádření lékařů napsal, že ke zhoršení stavu pravděpodobně přispěl i mužův oslabený imunitní systém, jelikož dřív podstupoval léčbu rakoviny.

Jak vypadají aljašské neštovice:

Aljašské neštovice. Ilustrační fotoAljašské neštovice. Ilustrační fotoZdroj: se svolením Ministerstva zdravotnictví Aljašky

Nedávno objevená nemoc

Aljašské neštovice, známé také jako AKPV, jsou příbuzné pravým či kravským neštovicím. Virus poprvé vědci objevili u několika drobných savců, zejména u norníků rudých žijících kolem města Fairbanks. Tento druh hlodavce je příbuzný hrabošům.

Aljašské neštovice poprvé potvrdili u norníků rudých:

Norník rudý.Norník rudý.Zdroj: Shutterstock

Dle odborníků se jedná zřejmě o zoonózu, tedy že nemoc se může přenášet ze zvířat na lidi. Příznaky mohou zahrnovat vyrážku, zduření lymfatických uzlin a bolesti kloubů nebo svalů.

Epidemiologové zaznamenali první případ nákazy u člověka v roce 2015. Od té doby lékaři objevili pouze šest dalších infikací. Podle informací deníku The Guardian všechny postižené osoby žily v oblasti Fairbanks, která je od poloostrova Kenai vzdálená přes 483 kilometrů. U všech nakažených se ale jednalo o lehké případy a zotavili se bez nutné hospitalizace.

Epidemie neštovic v posledních letech

V roce 2022 se světem začaly šířit takzvané opičí neštovice, které později Světová zdravotnická organizace přejmenovala na mpox. Podobně jako aljašské neštovice pocházejí z hlodavců, i proto se experti později předloňského roku obávali, že by se nemoc mohla přenést na zvířata, zmutovat a déle zůstat v Evropě.

Rovněž opičí neštovice pocházeli od hlodavců:

Detailní pohled na léze pravděpodobně opičích neštovic na paži a noze čtyřleté africké holčičky. Snímek byl pořízen v lednu 1971 v Libérii. Infekci způsobil vir neštovic typu vakcinie, variola nebo právě opičí neštovice
Opičí neštovice: Pocházejí od hlodavců. Šíření mezi lidmi vědce znepokojuje

Odborníci však rovněž vyzývali lidi, aby zůstali obezřetní, ale nepanikařili, jelikož průběh infekce byl mírnější než u pravých neštovic. Proti nemoci existuje i vakcína. V České republice bylo zaznamenáno několik případů nákazy mpox, průběh vlastní nemoci pak popsal i jeden známý bloger.

Středověká nemoc v USA

Dýmějový mor.Dýmějový mor.Zdroj: Wikimedia Commons, CDC, volné dílo

Na venkově v americkém státě Oregon lékaři zaznamenali případ nákazy dýmějovým morem. Postiženého okamžitě ošetřili. „Riziko šíření nemoci je malé,“ uvedli podle deníku The Guardian experti. Podle prvních zjištění se pacient zřejmě nakazil od nemocné domácí kočky.

V dnešní době je dýmějový mor velmi vzácnou nemocí a epidemiologové každoročně zaznamenají pouze několik případů infekce. Většinou se infekci podaří vyléčit, ale v případě neléčení takzvané bubonické formy může nastat i smrt. Osudné případy v 21. století byly zaznamenané například v Mongolsku, Číně, Peru a na Madagaskaru.

Černá smrt si ve středověké Evropě vyžádala desítky milionů životů. Teprve před dvěma lety se přitom vědcům podařilo zjistit, co bylo původem jedné z nejsmrtelnějších pandemií v dějinách.