Podle amerických médií se postoje obou mužů již delší dobu rozcházely, což vyvrcholilo středečním Trumpovým oznámením odchodu amerických vojsk ze Sýrie, s nímž Mattis nesouhlasil.

Mattis uvedl, že by měly USA udržovat pevná spojenectví a projevovat svým partnerům respekt. Zároveň má podle něho Washington zvolit jednoznačný postoj k zemím, jako je Rusko nebo Čína. V obou těchto bodech je Trumpovo chování mnohdy označováno za nevypočitatelné.

Ministrův vliv klesal

„Protože máte právo vybrat si ministra obrany, jehož názory na tato a jiná témata jsou lépe sladěny s těmi vašimi, myslím, že je správné, abych odstoupil,“ napsal ministr v rezignačním dopise zveřejněném americkými médii.

Mattis byl v době po Trumpově loňském nástupu do funkce považován za jednoho z nejvlivnějších prezidentových spojenců a šéf Bílého domu jej nazýval „jedním ze svých generálů“. V posledních měsících však Trump opakovaně jeho názory nebral v úvahu a ministrův vliv začal klesat.

Mattis měl zprvu značný vliv – dostal prostor k realizaci útoků pomocí dronů v Somálsku a v Jemenu a rozhodoval o tom, kolik sil rozmístit v Sýrii a v Iráku. Přesvědčil Trumpa, aby přehodnotil záměr stáhnout oddíly z Afghánistánu a dvakrát za sebou se mu povedlo zajistit pro resort obrany rekordní rozpočet.

Jeho vliv ale slábl po odchodu jeho nejbližších umírněných spojenců ve vládě letos na jaře – ministra zahraničí Rexe Tillersona a národního bezpečnostního poradce Herberta Raymonda McMastera. Jedná se tak o dalšího člověka na seznamu politiků či úředníků, kteří Trumpa opustili, nebo k tomu byli donucení.