Čína si dělá nárok na téměř celé Jihočínské moře, kudy vedou významné námořní trasy a pod jehož dnem se mohou nacházet velké zásoby ropy a zemního plynu. Podobné nároky na určité oblasti si ovšem činí i Brunej, Filipíny, Malajsie, Tchaj-wan a Vietnam.

Řada států regionu Čínu kritizuje, že buduje na sporných ostrůvcích a útesech v oblasti Spratlyho ostrovů, kupříkladu i startovací a přistávací dráhy vhodné pro vojenské využití.

Na bezpečnostní konferenci v Singapuru, které se účastní ministři obrany zemí Asie a Tichomoří, Carter podle stanice BBC prohlásil, že chce mírové řešení všech sporů. „Všichni, kdo uplatňují nároky, by se proto měli okamžitě a trvale vzdát územních požadavků," dodal Carter.

Ministr uznal, že v Jihočínském moři budují své základny také Vietnam, Filipíny, Malajsie a Tchaj-wan, ale jedna země, tedy Čína, šla podle něj „o hodně dál a rychleji než ostatní". Peking si podle něj zabral za poslední rok a půl zhruba 8000 kilometrů čtverečních, což je více než všechny ostatní země dohromady. Podle ministra není jasné, kde až se Čína zastaví.

Stabilita v regionu

Carter zopakoval, že Spojené státy zůstanou v regionu výrazně přítomny. „Spojené státy budou létat, plavit se a operovat tam, kdekoli to dovoluje mezinárodní právo," uvedl. Žádné území nároky Američané v oblasti nemají, jde jim o stabilitu v regionu, řekl ministr. Čínský zástupce na konferenci ale uvedl, že kroky Pekingu v Jihočínském moři jsou „rozumné a odůvodněné" a že Čína je za ně neoprávněně kritizována.

Čína před několika dny zahájila výstavbu dvou majáků ve sporné oblasti v Jihočínském moři a zveřejnila novou obrannou strategii, jejímž cílem je posílit potenciál čínského námořnictva ve větší vzdálenosti od pobřeží Číny. Peking zdůvodnil novou obrannou strategii tím, že Čína čelí vážným bezpečnostním hrozbám ze strany dalších zemí. Tyto hrozby se podle Pekingu týkají mimo jiné oblasti Jihočínského moře.