Jenkinsův příběh zní jako román, který napsal někdo se smyslem pro absurdní zápletky. Rodák ze Severní Karolíny se dostal do Severní Koreje v polovině 60. let, když coby americký voják sloužící v demilitarizované zóně mezi Severní a Jižní Koreou zběhl 5. ledna 1965 ze svého stanoviště, protože se chtěl vyhnout převelení do vietnamské války.

Stal se tak severokorejským státním příslušníkem a KLDR se postarala i o to, aby se oženil. Dokonce mu "opatřila" i nevěstu, a to způsobem pro režim obvyklým - severokorejští agenti unesli koncem 70 let z japonského ostrova Sado spolu se čtyřmi dalšími ženami Japonku Hitomi Sogaovou a donutili ji ke sňatku s přeběhlíkem. Nerovnému páru se pak narodily v Severní Koreji dvě dcery.
V roce 2002 přiznal severokorejský vůdce Kim Čong-il únos a dovolil všem pěti uneseným ženám, aby se vrátily domů. Japonské úřady později vymohly i to, aby se Jenkins směl se svou rodinou opět setkat.
Bývalý americký zběh přicestoval do Japonska v roce 2004 a vzdal se americkým vojenským úřadům. Byl shledán vinným z dezerce a napomáhání nepříteli a odsloužil si třicet dní. Poté zůstal se ženou i oběma dcerami v Japonsku.
Jenkinsovým vydáním skončil nejdelší případ dezerce v dějinách americké armády.
