Zpráva agentury PCLOB za sporné body výzvědného programu označuje „neznámý a teoreticky rozsáhlý" sběr e-mailů a telefonátů, které Američané vedli s lidmi v zahraničí.

The Washington Post upozornil, že nezávislá expertní agentura ve svých připomínkách nevyslyšela žádosti aktivistů hájících lidská práva a soukromí. Nadále je tak například možné bez soudního povolení prohledávat komunikaci Američanů, kterou NSA získala.

Výzvědná činnost

Americký deník také s odkazem na nově zveřejněné dokumenty uvedl, že NSA měla ve svých aktivitách mnohem větší volnost, než se doposud soudilo. Podle tajné zprávy amerického soudu pro činnost zpravodajských služeb FISA z roku 2010 měla rozvědka oprávnění provádět výzvědnou činnost proti takřka všem státům. Výjimkou jsou Kanada, Británie, Austrálie a Nový Zéland, které mají se Spojenými státy příslušnou dohodu o nesledování.

Ze špionáže NSA byly vyjmuty jen členové výzvědné aliance Five Eyes (FVEY), jejímiž členy jsou vedle USA také Kanada, Británie, Nový Zéland a Austrálie. Ale i dohoda o neprovádění vzájemné špionáže má své výjimky. Systém NSA ke sledování komunikace sice automaticky vylučuje monitorování telefonátů z členských států, pro jejich 28 teritorií a závislých území to ale neplatí. Dokument NSA z roku 2013 to vysvětlil tím, že taková filtrace hovorů by systém zpomalila.

Aféru kolem americké výzvědné praxe rozpoutaly informace, které vynesl bývalý analytik NSA Edward Snowden. Ten se nyní před americkou justicí ukrývá v Rusku, které mu poskytlo azyl.