Šest významných demokratů – čtyři guvernéři a dva starostové - ve Spojených státech obchází administrativu nynějšího prezidenta Donalda Trumpa. O palčivých tématech, jako je například postoj Ameriky ke globálním změnám, jednají s evropskými zástupci nehledě na rozhodnutí hlavy státu.
S alarmujícím zjištěním přišel deník The Washington Post v rozhovoru se šéfem delegace Evropského parlamentu pro vztahy s USA Christianem Ehlerem. „Mezi politiky panuje názor, že prezident Trump už není hlasem svobodného Západu,“ uvedl Ehler.
Nejmenovaný východoevropský ambasador deníku řekl, že lídři ostatních zemí jsou „zklamáni a podrážděni nekompetentností Trumpovy administrativy v otázce zahraničních vztahů“.
Podle informací Washington Postu strávil kalifornský guvernér Jerry Brown tento měsíc deset dní v Evropě, kde domlouval smlouvy týkající se omezení skleníkových plynů a boje s klimatickými změnami.
Na klimatologické konferenci Spojených národů v Bonnu potvrdil Brown platnost závazků státu Kalifornie vůči pařížské dohodě z roku 2016, a to navzdory Trumpovu oficiálnímu rozhodnutí odstoupit od této klimatické dohody ke 4. listopadu 2019.
Spolu s Brownem se bonnské konference zúčastnili další tři guvernéři z řad demokratů: Kate Brownová za Oregon, Jay Inslee za Washington a Terry McAuliffe za Virginii.
Jak prohlásil na tiskové konferenci šéf Evropského parlamentu Antonio Tajani, tito lidé „se rozhodli vykročit správným směrem, přestože Trumpova vláda dělá pravý opak“.
Washington Post dále uvádí, že za prezidentovými zády jednají na vlastní pěst i představitelé dvou největších amerických měst, newyorský starosta Bill de Blasio a losangeleský starosta Eric Garcetti.
De Blasio hovořil v červenci na protestní akci v Německu o tom, jak je důležité, aby města v boji s klimatickými změnami postupovala jednotně. Garcetti zase prostřednictvím nově zřízeného úřadu hledá řešení, jak ulehčit podmínky losangeleským přistěhovalcům.
Minulý týden se Garcetti – bývalý velvyslanec z dob úřadování Baracka Obamy – rovněž sešel s arménským ministrem obrany Vigenem Sargsyanem, aby společně řešili pokračující konflikt Arménie a Azerbajdžánu ohledně Náhorního Karabachu.