Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Analytik Tomáš Jungwirth: Češi musí ohledně kvót počítat s následky

Evropská komise zahájila řízení kvůli nedodržování migračních kvót vůči České republice, Maďarsku a Polsku. Proč se Česko spolu s dalšími východoevropskými státy kvótám vytrvale brání? A jsou uprchlíci bezpečnostním rizikem? Na to jsme se zeptali Tomáše Jungwirtha, analytika výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky.

15.6.2017 25
SDÍLEJ:

Analytik Tomáš JungwirthFoto: AMO

Jak vnímáte rozhodnutí Evropské komise zahájit sankční řízení ohledně neplnění uprchlických kvót?

Česká vláda udělala politické rozhodnutí se na platném a závazném systému relokací uprchlíků nepodílet. Těžko mohla očekávat jiný výsledek, než že s ní bude zahájeno řízení pro porušení práva Evropské unie. Je to stejné, jako když se kdokoliv rozhodne neřídit se nějakým vnitrostátním zákonem, který se mu zrovna nelíbí - zkrátka musí počítat s následky.

Tomáš Jungwirth je analytikem Výzkumného centra AMO, zabývá se státy jihovýchodní Evropy a tématy souvisejícími s uprchlictvím.
Absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, následně vystudoval demokracii a lidská práva na univerzitách v Bologni a Sarajevu.
Pracuje jako policy officer v Konsorciu nevládních organizací pracujících s migranty v ČR. V minulosti působil jako analytik v politické straně, manažer senátních kampaní nebo učitel na gymnáziu.

Fungují podle vás kvóty? Mají vůbec smysl, když většina uprchlíků stejně odchází jinam jako například v Litvě?

Středoevropští politici opakovali mantru o nefunkčnosti systému kvót tak dlouho, až se z toho stalo něco, co bereme jako samozřejmost. Čísla ale hovoří jinak. Do konce května bylo v rámci EU přesídleno více než 20 000 osob a nějakých 15 000 na to stále v Řecku a Itálii čeká. Toto množství lze do září při troše dobré vůle bez potíží zvládnout. Státy EU musí přitom využívat veškerých pozitivních i negativních opatření, aby motivovaly přesídlené uprchlíky v příslušných zemích také zůstat. Evropská komise dokonce usiluje o to, aby do budoucna případný další neodůvodněný pohyb do členského státu znamenal automatickou ztrátu azylového nároku.

Plní podle vás Česká republika své závazky v této věci dostatečně?

Česká republika své závazky neplní ani z 1 %, relokovala pouhých dvanáct osob z Řecka. Dokonce se ani nepodílí na přesidlování uprchlíků z Turecka v rámci režimu "jeden za jednoho" založeného dohodou s EU z loňského jara, a to přesto, že čeští političtí představitelé se k této dohodě otevřeně hlásí. Přitom by pro ni přijetí několika stovek uprchlíků nad rámec těch, kteří u nás každoročně přímo žádají o ochranu, nebyl žádný problém - azylový systém má v současnosti volné kapacity.

Čím si vysvětlujete odpor východoevropských zemí proti kvótám?

Je to jednoznačně politické rozhodnutí, které odhaluje schizofrenní pozici středoevropských států vůči unii. V oblastech, kde je to pro nás výhodné, rádi spolupracujeme - ostatně ČR byla jen loni z EU čistým příjemcem prostředků ve výši 80 miliard Kč - ale nejsme ochotni se aktivně zapojit do společného přístupu, když jsme o to požádáni. Zároveň středoevropští politici sklízí bouři, kterou zaseli, když od začátku veřejnost před uprchlíky strašili místo, aby ji uklidňovali.

Neobáváte se že sankční řízení může vyvolat negativní reakce českých občanů vůči EU?

Toto riziko zde jistě je, ale zároveň se alespoň část lidí zamyslí, jestli nám silná gesta v této věci nedělají více škody než užitku. Než aby přijaly několik stovek běženců, Česká republika, Maďarsko a Polsko se vydaly cestou otevřeného politického sporu, který je podrývá jejich důvěryhodnost mezi partnery a v důsledku je bude nejspíš stát i spoustu peněz. Přitom třeba Slovensko nebo Rakousko, které se jinak také staví proti systému kvót, se rozhodly respektovat existenci platného závazku a přijmou alespoň několik desítek lidí, což je uchránilo od současného řízení o sankcích.

Jsou podle vás uprchlíci bezpečnostní riziko?

Jistě není možné bezpečnostní aspekty podceňovat a každý příchozí musí být co možná nejdůsledněji prověřen. Situace se zlepšila od plného spuštění tzv. hotspotů na vnější hranici Evropy. V této souvislosti se aktuálně také intenzivně pracuje na rozšíření a posílení evropského systému EURODAC, jehož prostřednictvím jsou sbírány, uchovávány a sdíleny osobní údaje o žadatelích o azyl.

Jak hodnotíte postoj vlády a ministra Chovance v této věci?

Z mého pohledu je to velmi krátkozraký přístup. Místo, aby představitelé ČR hledali způsoby, jak dohodnutý systém udělat funkčním, jak příchozí začlenit a jak zajistit, aby neodcházeli dále, hledají záminky, proč se na něm nepodílet. Možná jim za to dnes pár lidí zatleská, ale z hlediska naší dlouhodobé pozice v Evropské unii to je mimořádně nešťastné.

Autor: Ondřej Hudec

15.6.2017 VSTUP DO DISKUSE 25
SDÍLEJ:
Zástupci Pirátů sledují výsledky sněmovních voleb, Ivan Bartoš. 21. 10. 2017
2 25

Lídr Pirátů Bartoš: S ANO žádná koalice nebude

Volby 2017 - štáb ČSSD v Lidovém domě - Milan Chovanec, Lubomír Zaorálek a Bohuslav Sobotka.
14 15

Volební lídr ČSSD Zaorálek: Voliče nám vzalo ANO i Piráti

V českých volbách prohrála celá země, zní ze zahraničí

České parlamentní volby zaznamenala mnohá světová média. Přinášíme vám výběr z jejich ohlasů.

ANO jasně vyhrálo volby. Babiš chce silnou a stabilní vládu

Vítěz voleb Andrej Babiš na prvním setkání s novináři uvedl, že bude jednat s všemi stranami, které se dostaly do sněmovny. "Na prvním místě je zvolení předsedy sněmovny a dalších orgánů, teprve pak budeme mluvit o vládě. Chtěl bych ale, aby byla funkční co nejdříve a byla stabilní," uvedl šéf hnutí ANO.

Prezidentské kandidáty překvapil velký pád ČSSD. Obavy mají u SPD

Některé uchazeče o Pražský hrad překvapil výrazný propad sociální demokracie, úspěch hnutí ANO očekávali. Řekli to v reakci na výsledek sněmovních voleb.

Koalici by měli utvořit ANO a ODS, říká politolog Charvát

/ROZHOVOR/ Jak výsledky ovlivní podobu dolní komory Parlamentu ČR? Deník se ptal politologa Jana Charváta z Karlovy univerzity. „Možnější variantu vidím tichou podporu menšinové vlády ANO ze strany ODS,“ řekl Charvát Deníku. Politolog rovněž zmínil úlohu Václav Klause mladšího (ODS), který získal víc preferenčních hlasů než předseda ODS Petr Fiala.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení