Byl jste od začátku pro, když vám otec oznámil, že se chce stát slovenským prezidentem?

Otec měl víc nabídek vstoupit do politiky už od doby, kdy založil Dobrého anděla (charitativní organizace – pozn. red.), ale kandidaturu na prezidenta začal reálně zvažovat zhruba před dvěma lety. Diskutováním nad takovou možností jsme tehdy strávili poměrně dost času. Nadšený jsem z toho nebyl a přišlo mi škoda, aby opustil svoji charitativní činnost na úkor nevděčné práce politika.
Toto prostředí se přitom skutečně ukázalo jako velmi nepřejícné, v některých momentech kampaně až urážlivé.

Jak se díváte na otcovo rozhodnutí nyní?

Jsem velmi rád, že se mu podařilo ve volbách zvítězit, 
a dnes jeho poslání plně podporuji. Jsem přesvědčený 
o tom, že kandidoval na prezidenta s cílem pomoct lidem, jako to dělal v rámci Dobrého anděla, a že chce být jejich upřímným hlasem v prostředí plném politických kompromisů a finančních sponzorů.

Mám radost, že si naše země vybrala nezávislého prezidenta, který bude zdravou protiváhou dnešním politickým stranám.

Kvůli volbám jste vy i vaše sestra Natálie přijeli na Slovensko, i když oba žijete v cizině. Měli jste problém s místy velmi nevybíravou volební kampaní?

Se sestrou jsme chtěli vyjádřit otci velkou podporu 
a obdiv, takže jsme nijak neváhali, zda na Slovensko kvůli volbám přijet.

V zahraničí jsme předtím kampaň tak intenzivně nepociťovali, ale byli jsme oba hodně zklamaní z nepravdivých a velmi agresivních útoků v rámci antikampaně. Ty hlavně po prvním kole voleb směřovaly nejen vůči našemu otci, ale i proti celé naší rodině.

Jak u vás vypadala oslava, když bylo jasné, že váš otec bude prezidentem?

Otec byl po tak náročné kampani hodně vyčerpaný, ale i tak byla oslava s jeho týmem a podporovateli skvělá. Mně osobně zatím stále jen postupně dochází, čeho se mu vlastně podařilo dosáhnout.

Ve volebním štábu jste se s Natálií ocitli v obležení slovenských novinářů. Počítáte s tím, že jako syn slovenského prezidenta budete nyní mnohem víc na očích?

Doufám, že díky mému pobytu za hranicemi bude ten dopad minimální. Určitě nemám žádné ambice se veřejně angažovat.

Vybral jste si podobný obor jako otec. On přes splátkové systémy půjčoval peníze jednotlivcům, vy se zabýváte investicemi do začínajících firem. Dovedete si představit, že byste se někdy začal angažovat také v politice?

Myslím, že nás s otcem vždycky lákalo podnikání, asi to máme v povaze. On si už svůj podnikatelský sen splnil, já doufám, že se mi prostřednictvím Credo Ventures (nynější působiště Andreje Kisky ml. – pozn. red.) podaří ten sen splnit většímu množství podnikatelů i sobě.

Stejně jako otce, mě baví 
také práce pro neziskový sektor. Po zkušenostech z prezidentské kampaně ale musím říct, že jakékoliv angažmá v politice mě vůbec neláká. O to větší má můj otec obdiv za to, čeho se mu podařilo dosáhnout.