Kliknutím zvětšíte„Máte absolutní právo nebýt bez státní příslušnosti a způsob, jakým s vámi bylo zacházeno, je ostuda nás všech,“ prohlásila Jolie k uprchlíkům během návštěvy tábora Kutapalong v Bangladéši, který je největším uprchlickým táborem na světě. „Na této situaci je nejtragičtější, že nemůžeme říct, že by jí nepředcházely varovné signály.“
Vyslankyně OSN reportérům sdělila, že se setkala s řadou Rohingů, se kterými v Myanmaru „zacházeli jako s dobytkem“. „Včera jsem se setkala se ženou, která se stala obětí znásilnění. Řekla mi ‚museli byste mě zastřelit tady na místě, než bych se do Myanmaru vrátila‘,“ popsala.
„Vyzývám úřady v Myanmaru, aby projevily skutečnou snahu, která je potřeba k ukončení série násilností a zlepšení podmínek pro všechny obyvatele Rakhinského státu včetně Rohingů,“ prohlásila Jolie.
Humanitární pomoc
Filmová hvězda, která se dlouhodobě zasazuje v boji za lidská práva, navštívila tábor v souvislosti s chystaným projektem Organizace spojených národů (OSN) na podporu Rohingů. Lidem, kteří museli uprchnout před násilím ze strany myanmarských ozbrojených složek, chce UNHCR podle agentury Reuters poskytnout pomoc ve výši 920 milionů dolarů, v přepočtu téměř 21 miliard korun.
Jolie do země odletěla, aby „posoudila humanitární potřeby Rohingů a největší výzvy, kterým Bangladéš jako hostitelská země čelí“, uvedl v tiskovém prohlášení úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Během své návštěvy se setká i s představiteli bangladéšské vlády.
„Byl jsem nadšený, když jsem ji viděl, protože má pro nás Rohingy zvláštní pochopení,“ řekl reportérům Reuters dvaadvacetiletý Mohammed Shakir, který ze svého domova uprchl po sérii násilí v roce 2017 a americkou herečku podle svých slov respektuje pro její humanitární činnost.
Na návrat je brzy
Vyšetřovatelé OSN obviňují myanmarskou armádu z masového vraždění a znásilňování s „cílem genocidy“, k němuž mělo dojít v létě 2017 během masivní ofenzivy, která připravila o střechu nad hlavou statisíce Rohingů v Rakhinském státě a řadu vesnic doslova srovnala se zemí.
Vláda v Myanmaru obvinění popírá a uvádí, že vojenská operace byla legitimní reakcí na bezprostřední hrozbu. Představitelé vlády se zároveň zavázali uprchlíky přijmout zpět, podle OSN k tomu však dosud nepanují příznivé podmínky. Rohingové požadují záruky bezpečnosti a chtějí, aby byli před návratem uznání za řádné občany.
6
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
