Diskuse k této otázce vedla před lety málem k rozštěpení anglikánské církve, která v Anglii zahrnuje kolem 27 milionů pokřtěných věřících. Ve světě pak mají církve anglikánského společenství kolem 80 milionů členů a působí ve více než 160 zemích.

Návrh na biskupské svěcení žen v Anglii přitom na generálním synodu v roce 2012 ještě neprošel. Od té doby se ale arcibiskupovi z Canterbury Justinu Welbymu, který je duchovní hlavou církve, podařilo přesvědčit členy synodu o potřebě této reformy. Reformu podporoval i britský premiér David Cameron.

Pro umožnění svěcení žen se vyslovilo dohromady 351 členů synodu, zatímco proti bylo 72 členů a deset se jich zdrželo hlasování, oznámil dnes arcibiskup z Yorku John Sentamu.

Legislativní změnu tak podpořilo mnohem víc členů synodu, než potřebná dvoutřetinová většina. Synod sestává ze tří komor: biskupů, farníků a řadového duchovenstva. Sentamu vyzval, aby byl výsledek dnešního hlasování přijat "se zdrženlivostí a ohleduplností". Jeho oznámení ale podle stanice BBC provázely projevy radosti.

Anglikánská církev je v Anglii státní církví, v jejímž čele stojí panovník. Text schválený synodem, tedy církevním parlamentem o 467 členech, proto musí ještě získat souhlas královny Alžběty II., což se ale považuje za formalitu. Stejně tak prošla v roce 1992 reforma, která umožnila kněžské svěcení žen ve zdejší anglikánské církvi.

Biskupky u protinožců

Jako biskupky ženy slouží již v anglikánské církvi například v Austrálii, na Novém Zélandu, v Kanadě a ve Spojených státech. V Británii se nyní očekává, že první biskupka začne působit nejpozději začátkem příštího roku. Tvrdě proti svěcení žen jsou naopak anglikánské církve v Africe.

Církve z jednotlivých zemí tvoří anglikánské společenství, jehož čestným předsedou je britský arcibiskup z Canterbury. Ten však nevykonává svou autoritu mimo Anglii a zahraniční církve nemají vazbu na britskou monarchii a rozhodují se a fungují samostatně. Společné je pro ně ale například to, že kněží nejsou vázáni celibátem.

Dnešní rozhodnutí církve v Anglii tedy není závazné pro jiné anglikánské církve, ale podle církevních představitelů je silným vzkazem, který mnohé z těchto církví povede ke stejnému kroku.

Otevřeně proti potvrzení žen jako biskupů v Anglii bylo ještě nedávno silné křídlo v církvi, které má teologické námitky a domnívá se, že to odporuje bibli. Jeden z tradicionalistů, biskup z Fulhamu John Broadhurst v roce 2010 předpověděl, že během tří let opustí anglikánskou církev stovky kněží a mnoho laiků. Podle jeho názoru mnozí "odejdou hodně rychle do Říma". Narážel tak na rozhodnutí papeže Benedikta XVI., který v říjnu 2009 nabídl anglikánům nespokojeným s ženskými kněžími a s liberálním přístupem k homosexuálům, že mohou konvertovat ke katolicismu a zachovat si některé své tradice a liturgii.

Obavy se nenaplnily

V listopadu 2010 pět anglikánských biskupů oznámilo, že kvůli znepokojení nad vývojem v anglikánské církvi přestupuje ke katolicismu. Vatikán jejich konverzi potvrdil. Obavy z masového přechodu anglikánů ke katolíkům se ale v posledních letech nenaplnily. Dnešní rozhodnutí synodu by ale podle komentářů tento jev mohlo oživit.

Anglikánskou církev založil v 16. století král Jindřich VIII., aby se mohl rozvést s Kateřinou Aragonskou a vzít si Annu Boleynovou, když mu papež rozvod zakázal. Anglikánství je stále nejčastěji spojováno s anglikánskou církví, avšak anglikánské církve existují v mnoha částech světa. Anglikánské společenství je podle agentury AP v různé míře přítomné ve více než 160 zemích.