"Říkáme jim: tyto lidi vrátíme a začneme s tím v pondělí," řekl ministr podle Anadolu.

Turecko minulý měsíc zahájilo vojenskou operaci na severovýchodě Sýrie a během ní turečtí vojáci zadrželi některé uprchlé radikály z IS, kteří byli do té doby drženi v táborech a věznicích na syrském území. Většinu těchto zařízení, v nichž se nacházelo na 11 tisíc islamistů, střežili syrští Kurdové. V některých případech se ale naplnily obavy, že se radikálové dostanou na svobodu ve zmatku, který vyvolala turecká protikurdská ofenziva.

Evropské země se k převzetí svých občanů, kteří se v minulých letech zapojili do bojů po boku IS, stavějí velmi neochotně. Důvodem je nejen bezpečnostní hrozba, ale také to, že by proti nim při soudních procesech domácí justice jen těžko zajišťovala důkazy.

Otázka zadrožovaných bojovníků

K IS, který na vrcholu své expanze ovládal části Sýrie a sousedního Iráku, se za dobu jeho existence podle OSN připojilo 40 tisíc zahraničních bojovníků ze 110 zemí. Mezi těmi západními má primát Francie, odkud k IS odešlo skoro 2000 lidí. Mezi zajatci střeženými Kurdy bylo zhruba 2000 cizinců.

O otázce zadržovaných zahraničních bojovníků IS řada evropských zemí vyjednává s Irákem. Chtějí Bagdád přesvědčit, aby v rámci soudní spolupráce radikály soudily tamní soudy. Naposledy v polovině října o této věci v Iráku jednali francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian a šéf irácké diplomacie Muhammad Hakím. Ten ale zdůraznil, že Irák je ochoten přijmout ze Sýrie jen irácké zajatce z IS. O zajatce s občanstvím jiných zemí se podle něj musejí postarat státy, odkud tito lidé pocházejí.