Někdejší velvyslanec a diplomat Armen Sarkisjan se stal čtvrtým prezidentem nezávislé Arménie, ale prvním po přechodu země z prezidentského na parlamentní systém.

V letech 1996-1997 působil ve funci premiéra. Roku 2014 přivedl Arménii do celní unie s Ruskem a odmítl zvažované přidružení k Evropské unii.

Podle jerevanských médií měl v letech 2002 až 2011 kromě arménského také britské občanství. Do nejvyšší ústavní funkce ho navrhla vládní Republikánská strana a její koaliční partner, levicově nacionalistické uskupení Dašnakcuťun.

Role prezidenta se pětašedesátiletý Sarkisjan ujme na začátku dubna. Jeho mandát je sedmiletý a pravomoci jsou spíše symbolické. Rozhodující vliv má vzhledem k posledním ústavním změnám v této jihokavkazské zemi premiér. Tím se stane dosavadní prezident Serž Sargsjan.

Přechod k parlamentnímu systému schválilo referendum v roce 2015. Opozice tvrdí, že ústavní manévr měl za cíl udržet Sargsjana u moci – o další prezidentský mandát usilovat nemohl.

Arménie patří k nejchudším zemím bývalého Sovětského svazu. Země s necelými třemi miliony obyvatel je proto silně závislá na investicích z Ruska, které tu má vojenskou základnu.

Stát vede dlouholetý spor se sousedním Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach. Ázerbájdžánský region osídlený Armény obsadily arménské jednotky a území se v polovině devadesátých let od Ázerbájdžánu odtrhlo. Navzdory mezinárodním intervencím se konflikt nedaří urovnat.