Z jeho země od roku 2011 uprchly více než čtyři miliony lidí a režim utrpěl v krvavých bojích tak těžké porážky, že nyní kontroluje sotva pětinu rozlohy státu.

„Poslední měsíce byly v Sýrii brutální. Boje se zintenzivnily prakticky ve všech provinciích," řekla tento týden mluvčí Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Melissa Flemingová.

Konflikt v Sýrii se přitom pro Asadův režim vyvíjí obzvlášť nepříznivě. Stále nebezpečněji je dokonce i v samotném Damašku, kde sídlí. Islámský stát nedávno získal významnou část předměstí Kadam a je tak nejblíž centru města od počátku bojů. Další islamistická skupina, s al-Káidou spřízněná an-Nusrá zase ve středu po třech letech obléhání dobyla strategickou základnu na severozápadu země, kvůli čemuž se syrská armáda musela zcela stáhnout z provincie Idlib.

Rostoucí obavy

Nepřehledný konflikt v Sýrii už přitom dávno není bojem mezi armádou a protirežimními povstalci. Zatímco Asadovy síly ztrácejí, jejich odpůrci intenzivně bojují mezi sebou. Zatímco Západem podporovaná povstalecká Svobodná syrská armáda prakticky přestala existovat a Kurdové s obtížemi drží své území na severu země, islamistické skupiny po dosavadních bojích kontrolují většinu území Sýrie. Zdá se přitom, že pod vlivem rostoucích obav z ovládnutí celé země Islámským státem dochází k nevídanému obratu.

Západní země, které dosud trvaly na okamžitém Asadově odchodu, nenápadně zmírňují svou pozici. „Pokud bude rozumný plán změny, který bude počítat 
s nějakým zapojením Asada, budeme o něm diskutovat. Neříkáme, že musí odejít hned první den," citovala tento týden agentura Reuters britského ministra zahraničí Philipa Hammonda.

Koalice USA a arabských států sice o náletech na pozice IS v Sýrii Asada pouze informuje, ale mezi západními diplomaty se stále častěji objevuje myšlenka, zda s autoritativním prezidentem nezačít proti islamistům spolupracovat. „Člověk by neměl zapomínat na zločiny, které Asad spáchal, ale neměl by zapomínat ani na pragmatický fakt, že v tomto boji jsme na stejné straně," řekl ve zprávě Amnesty international rakouský ministr zahraničí Sebastian Kurz to, co většina jeho západních kolegů zatím nahlas říkat nechce. Největší oporu tak pro Asada dál představují tradiční spojenci – Írán, libanonské hnutí Hizballáh a především Rusko, které má už dlouhá desetiletí námořní základnu v syrském městě Tartus.

Aktuální spekulace o přímém zapojení ruských vojáků do bojů v Sýrii, které rozvířily zprávy blízkovýchodních médií doložené fotografiemi, Kreml zpočátku rezolutně popíral. Tento týden už ale Moskva připustila nejen nárůst v dodávkách zbraní, ale i přítomnost svých vojenských expertů v řadách Asadových sil. „Jsou tam, aby pomohli Syřanům si tu techniku osvojit," připustil včera podle agentury TASS ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.

Rozvrácená země.