Žaloba následuje poté, co Assagne dostal tento týden od londýnské ambasády nový soubor domácích pravidel, kterými se má řídit. Ta zahrnují mimo jiné požadavek, aby po sobě uklízel koupelnu a lépe se staral o svou kočku, kterou mu darovaly jeho děti, nebo mu bude odebrána a umístěna do útulku.

Právní zástupce WikiLeaks Baltasar Garzón odcestoval do ekvádorské metropole Quito, aby zde podnikl příslušné právní kroky. Server WikiLeaks ve svém komuniké uvádí, že ekvádorská vláda hrozí, že Assangemu zruší ochranu, kterou získal v době, kdy mu byl udělen politický azyl.

Assange si rovněž stěžuje, že jeho přístup k vnějšímu světu byl „zřetelně odříznut“. Ekvádorská vláda mu letos v březnu přerušila přístup k internetu, protože se na sociálních sítích vyjadřoval k otázkám, které mohly poškodit diplomatické vztahy Ekvádoru. Částečně mu byl přístup k internetu obnoven teprve v polovině tohoto měsíce, ale musí dodržovat přísná pravidla a nevyjadřovat se ke kontroverzním tématům.

Ve svém prohlášení Wikileaks uvedl: „Ekvádorská opatření proti Julianu Assangemu byla obecně odsouzena komunitou pro lidská práva.“ Tvrdí, že mu vláda Ekvádoru zamítla návštěvu Dinah PoKempnerové, předsedkyně organizace Human Rights Watch, a nepovolila několik setkání s jeho právníky.

Spojené státy ho stále chtějí dostat za mříže

Ve čtvrtek Wikileaks na svém twitteru napsal, že po nátlaku Spojených se úsilí o zbavení Juliana Assange ekvádorského občanství zrychlilo. Jeho občanství je bariérou, které znemožňuje jeho vydání do jiného státu, protože článek 79 ekvádorské ústavy zakazuje extradici občanů.

Ekvádorské občanství získal Assange loni v prosinci poté, co strávil pět a půl roku ve stísněných podmínkách v budově velvyslanectví v centru Londýna. Letos v lednu se jihoamerický stát pokusil Assange akreditovat u britského ministerstva zahraničí jako diplomat, což by mu umožnilo bez obav odjet ze země. Žádost však byla zamítnuta.

Na ekvádorské velvyslanectví se dnes sedmačtyřicetiletý zakladatel WikiLeaks uchýlil v červnu 2012 poté, co Švédsko požádalo o jeho vydání kvůli obvinění ze znásilnění, ke kterému mělo dojít v roce 2010.

Assange od začátku vinu popíral a tvrdil, že se jedná pouze o záminku, aby byl nakonec vydán do Spojených států, kde mu stále hrozí stíhání za zveřejnění tajných dokumentů o válce v Iráku a v Afghanistánu. Samotné obvinění ze znásilnění pak loni Švédsko odložilo.