V době před 3,8 až 1,8 miliardou let dopadlo na Zemi přinejmenším sedmdesát vesmírných kolosů o průměru až 40 kilometrů. Nárazy způsobily globální katastrofy, které mohly zcela zásadně ovlivnit život na planetě.

Vědci dosud vycházeli z toho, že fáze intenzivních dopadů vesmírných těles, takzvané pozdní velké bombardování, skončila již před 3,8 miliardou let – tedy před vznikem života. Nyní se ale ukázalo, že toto bombardování Měsíce a Země pokračovalo výrazně déle.

„Některé z těchto nárazů byly mnohokrát větší než ten od chicxulubského asteroidu, který před 65 miliony let vyhubil dinosaury," prohlásil Brandon Johnson z americké univerzity Purdue, autor jedné ze zmíněných dvou studií. Chicxulubský asteroid měl průměr 12 až 15 kilometrů, nově zjištěné meteority mohly mít průměr až 40 kilometrů.

„Mohly zničit veškerý život na povrchu Země," řekl Johnson. V té době existovaly první formy života většinou jen ve vodě, proto mohly katastrofu přežít. Vědci se z tohoto důvodu domnívají, že takto silné dopady mohly zásadně změnit evoluci a biosféru.

Stopy po takových srážkách vědci hledali zkoumáním drobných kuliček z roztavené horniny, takzvaných sferulích. Při dopadu meteoritu se část zasažené horniny vypaří do atmosféry, kde se ochlazením zformuje do podoby malých kuliček, které dopadnou zpět na povrch. Pokud je průměr meteoritu více než deset kilometrů, rozšíří se tyto sferule po celé planetě.

Analýzou těchto sferulí, jejichž průměr je i méně než milimetr, usazených ve vrstvách hornin mohou vědci i bez existence dopadového kráteru určit stáří i rozsah někdejší katastrofy a původ asteroidu.