Kliknutím zvětšíteAmerické národní archivy ve středu zveřejnily téměř 1 500 dokumentů, které mají spojitost s vládním vyšetřováním vraždy prezidenta Johna F. Kennedyho. K té došlo 22. listopadu 1963. Zastřelit prezidenta měl Lee Harvey Oswald. Okolnosti o jeho minulosti a pozadí, atentátu i pozdějším vyšetřování jsou však dodnes opředeny tajemstvím a mnohými nejasnostmi.
Nebezpečné listiny
Publikování tajných depeší, interních poznámek a dalších dokumentů odpovídá deadlinu, který v říjnu stanovil současný prezident Joe Biden. Je současně v souladu s federálním zákonem, který volá po zveřejnění záznamů, vlastnící vládou. Publikaci dokumentů Biden dříve oddálil a stanovil na tuto středu. Odvolával se, stejně jako jeho předchůdce Donald Trump, na potenciální nebezpečí, které by mohlo plynout z jejich zveřejnění. Stejný názor zastávají i agentury FBI a CIA.
Již v roce 2017 se měly zveřejnit stovky záznamů o atentátu. Rovněž z důvodů obav o bezpečnost se vydání dokumentů pozastavilo. Bývalý prezident Donald Trump tehdy mluvil o „potenciálně nezvratných škodách“. I tak však vyšlo zhruba 2 800 jiných dokumentů.
Nebezpečí publikace dokumentů může podle CNN například spočívat v odhalení agentů, kteří jsou stále naživu či dokonce aktivní. Dokumenty rovněž obsahují skryté operace agentur za studené války.
Co skrývají dokumenty
Tyto dokumenty tak byly dychtivě očekávány zejména historiky, ale i dalšími nadšenci, kteří stále ohledně atentátu na Johna F. Kennedyho zůstávají skeptičtí. Pochybují totiž i celé dekády od osudného dne, že by problematický mladík se zbraní, kterou si objednal poštou, sám za sebe spáchal atentát, který uprostřed studené války změnil dějiny Spojených států.
Jedna z depeší popisuje, jak zavolal Oswald při svém pobytu v Mexico City na sovětskou ambasádu a žádal o víza na návštěvu SSSR. Rovněž navštívil kubánské velvyslanectví, zřejmě také se zájmem získat cestovní vízum, díky kterému by mohl vycestovat na Kubu a tam počkat na víza do Sovětského svazu. Více než měsíc před atentátem, 3. října, se autem vrátil zpátky do USA, zemi opustil pomocí přechodu na hranici s Texasem.
Nově zveřejněné dokumenty obsahují například depeše CIA a poznámky, které jednají o již zveřejněných, nikdy však plně vysvětlených návštěvách ambasád, které Oswald podnikl. Konkrétně se jednalo o návštěvy sovětské a kubánské ambasády v Mexico City. Byly rovněž publikovány dohady, které byly ve hře bezprostředně po atentátu: diskutovalo se o potenciálním zapojení Kuby.
Další interní poznámky, které datují ze dne po zastřelení Kennedyho, uvádějí, že podle zachyceného telefonátu v Mexico City Oswald komunikoval v září 1963 na sovětské ambasádě s důstojníkem KGB.
Po vraždě prezidenta Kennedyho zadržely mexické úřady mexickou zaměstnankyni kubánského velvyslanectví, se kterou Oswald komunikoval. Ta měla říct, že „Oswald tvrdil, že je komunista a obdivovatel Castra“.
Chystaný útok na Castra
Dokument CIA, který je nadepsán slovy „Secret Eyes Only“, značící, že je obsah přísně tajný, odhaluje americké tajné plány útoku na kubánského lídra Fidela Castra. Jeden z komplotů měl být z roku 1960 a „obsahoval využití kriminálního podsvětí s kontakty na Kubě“.
Další dokument zvažuje, zda nemohl být Oswald při svém pobytu v New Orleans nějakým způsobem ovlivněn publikací místních novin. Ta se týkala rozhovoru korespondenta agentury AP s Castrem, ve kterém tehdejší kubánský lídr varoval před odplatou. Ta by nastala, pokud by USA odstraňovaly kubánské vedoucí osoby.
Nové složky obsahují rovněž několik zpráv FBI o její snaze vyšetřit a sledovat významné postavy mafie jako byl Santo Trafficante junior a Sam Giancana. Ti jsou často zmiňováni v konspiračních teoriích, které se kolem útoku na JFK dodnes vznáší.
Zveřejněné dokumenty mohou být pro učence či nadšence zajímavé i z hlediska detailů tehdejších kontrašpionážních metod. Obsahují totiž mnoho stran tajemných detailů o metodách, vybavení i personálu, díky kterým bylo v Mexico City sledováno kubánské a sovětské velvyslanectví.
Nově publikované dokumenty jsou k přečtení na tomto odkaze.
Zajímavé, ale vlastně nic nového
Podle amerického serveru CNN však tato série dokumentů neodhalila nic nového či zlomového. Mnoho stran dokumentů jsou totiž například duplikáty těch, které již byly zveřejněny dříve. Stále tedy v archivech zůstává více než 10 tisíc dokumentů, které byly publikovány jen částečně či zcela vůbec. Ty světlo světa nespatří nejméně do prosince roku 2022.
Dokumenty tedy pravděpodobně neobsahují žádné přímé důkazy, které by mohly radikálně přetvarovat veřejné chápání tehdejších událostí kolem atentátu v Dallasu, informuje britský server The Guardian.
Právě netransparentnost publikování dokumentů způsobuje vznik konspiračních teorií. Larry Sabato, významný znalec útoku na prezidenta Kennedyho z virginské univerzity podle CNN tvrdí, že není tak důležité, co obsahují, ale proč je jejich publikace netransparentní a proč se zveřejní až po několika dekádách od útoku.
Warrenova komise, která atentát vyšetřovala, došla v roce 1964 k závěru, že jednal Oswald sám. Další vyšetřování se odehrálo v roce 1979, a to nedokázalo potvrdit účast CIA. Mnoho dalších interpretací však existuje až dodnes.
Stále však nejen kolem osoby střelce, ale i samotného atentátu a jeho vyšetřování panuje mnoho nejasností.
Atentát na prezidenta Kennedyho
• odehrál se 22. listopadu 1963 v texaském městě Dallas ve 12:30 místního času
• prezident John Fitzgerald Kennedy byl několikrát zasažen výstřely, když projížděl v rámci kampaně v otevřeném voze ulicemi – doprovázela ho například jeho žena Jacqueline, texaský guvernér Connally a jeho žena
• Kennedy zemřel po převozu do nemocnice, byl fatálně zasažen do hlavy
• bylo mu 46 let, ve funkci byl třetím rokem
• stal se tak po Lincolnovi, Garfieldovi a McKinleym čtvrtým americkým prezidentem, který podlehl následkům atentátu v době trvání funkčního období
• atentát spáchal čtyřiadvacetiletý bývalý námořní voják Lee Harvey Oswald
• Oswald inklinoval ke komunismu a chvíli bydlel v SSSR, komunikoval také se sovětskou a kubánskou ambasádou
• byl záhy po atentátu zadržen, obvinění z vraždy JFK a policisty popíral
• při převozu do věznice byl za přítomnosti kamer zastřelen Jackem Leonem Rubinsteinem, který byl odsouzen k trestu smrti, avšak zemřel na rakovinu plic
• všechny aspekty atentátu nebyly dodnes objasněny, rovněž existuje mnoho teorií, například o vlivu Sovětského svazu a Kuby na atentát či zda Oswald operoval sám
28
Kafe
Dům a zahrada
iReceptář
Kondice
Celebrity
TN.cz
