Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Atentát na Svobodnou Evropu zaznamenali i seismologové

Německo - Před pětatřiceti lety, 
21. února 1981, byla sobota a na mě vyšla víkendová služba. Budova Rádia Svobodná Evropa, kde ve všední dny pracovalo v pěti národních redakcích a v dalších patnácti jazykových odděleních Rádia Svoboda kolem tisícovky lidí, byla víkendově ztichlá.

21.2.2016 37
SDÍLEJ:

Ludmila Rakušanová.Foto: Deník/Michal Bílek

O sobotách a nedělích se vysílaly předtočené pořady, takže na místě byli zprávaři a z redaktorů jen ten, kdo měl na starosti aktuality. Když jsem po šesté večer odcházela přes firemní parkoviště k autu, bylo pod nulou a na zemi ležel sníh. V křídle našeho oddělení se svítilo už jen v přízemí v redakci zpráv a ve studiu v prvním patře, odkud se každou celou hodinu vysílal živě desetiminutový zpravodajský blok.

Kolem jedenácté večer zazvonil u nás doma telefon: 
„V rádiu vybuchla bomba. Přímo v naší redakci. Ale z centrálního pracoviště v zadním traktu vysíláme dál." Kdo mi to volal, už si nepamatuju. Další dny byly jako zlý sen.

Teroristé umístili trhavinu přímo pod oknem, za kterým tři kolegové z naší redakce právě finišovali s přípravou zpravodajské relace na dvaadvacátou hodinu. Ta se už do éteru nedostala. Krátce po tři čtvrtě na deset zazvonil na okenním parapetu telefon. Písařka Maruška Puldová ho šla zvednout. Nikdo se nehlásil.

Když bomba ve 21:50 vybuchla, stála u okna a dostala zásah přímo do tváře. Z nemocnice pak volali, abychom jim poslali Maruščinu fotografii. Chtěli vědět, jak vypadala, než jí začnou rekonstruovat obličej. Hlasatel Alan Antalis přišel o oko, novinář Ruda Skukálek žil do smrti se střepinou v mozku. Maruška prodělala nespočet plastických operací.

Blesk z čistého nebe

Výbuch byl tak silný, že ho zaznamenaly seismografy bavorského úřadu pro monitorování zemětřesení. Vysypala se okna domů v celém okolí. Kanceláře v československém oddělení vypadaly jak po náletu. Statika celého křídla byla narušena natolik, že rekonstrukce trvala přes půl roku.

Atentát přišel jako blesk z čistého nebe. Nic nenasvědčovalo tomu, že by se k něčemu podobnému schylovalo. Žádné výhrůžky, žádné anonymní dopisy, nic. Ani mezinárodní situace nebyla nijak napjatá. Právě naopak: vrcholila politika uvolňování napětí mezi Západem a Východem. Kdo mohl být pachatelem, o tom jsme mohli jen spekulovat. Domnívali jsme se, že to má souvislost s československou tajnou službou a nejspíš i s KGB. Prsty v tom mohl mít i agent Pavel Minařík, který v rádiu fízloval v 70. letech a pak se vrátil do Prahy.
Na druhou stranu šlo o křídlo relativně daleko od hlavního vchodu a navíc snadno dostupné z ulice. Kolem budovy RSE, která měla jen běžnou ostrahu, nebyl tehdy žádný plot ani zeď, jen trávník s keři. Když po atentátu přijeli bezpečáci 
z Washingtonu, dost se zděsili. Americká zařízení ve světě byla už v té době občas cílem teroristických útoků. Na RFE/RS ale v téhle souvislosti evidentně nikdo nepomyslel. Pro atentátníky ideální příležitost. Teprve když se po roce 1989 otevřely archivy komunistických tajných služeb, dozvěděli jsme se, že atentát provedla ve spolupráci s rumunskou Securitate a pod dohledem teroristy Carlose čtyřčlenná bojůvka, složená ze dvou příslušníků německé Frakce Rudé armády (Johannes Weinrich a Brunno Brequet) a dvou členů baskické ETA (Jose Maria Larretxea a neidentifikovaná žena)

Že práce v rádiu, které komunistické režimy ve východním bloku prohlásily za svého úhlavního nepřítele, asi nebude moc bezpečná, to jsme si před listopadem 1989 uvědomovali v rádiu všichni. Nikdy jsme o tom ale nemluvili. A když, tak s nadsázkou. To se v podstatě nezměnilo ani po atentátu. Já osobně jsem byla vždycky přesvědčená, že se kvůli své práci nebojím ani tak o sebe, jako o Lucku, naši dceru. A modlila jsem se, aby ty estébácké hajzly nenapadlo jí ublížit.

Jenže asi tři měsíce po atentátu jsem seděla sama pod otevřeným oknem v obrovské zasedací místnosti, kam nás kvůli rekonstrukci přestěhovali. Měla jsem opět víkendovou službu, zvenku to vonělo jarem, nikde nikdo, klid, pohoda. A najednou prásk, rána jak z děla! Nikdy v životě, předtím ani potom, jsem se tak příšerně nelekla, jako tehdy, když na stromě před oknem skočila veverka na ztrouchnivělou větev a ta se pod ní s rachotem ulomila. V té chvíli jsem si v duchu řekla, že jsem ten strach o sebe asi nepřekonala. Jen jsem ho v sobě někam zahrabala. Někam hodně hluboko.

Autor: Ludmila Rakušanová

21.2.2016 VSTUP DO DISKUSE 37
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Vladimír Říha, Pražská strojírna

Exředitel Pražské strojírny bral 10 let plat na neplatnou smlouvu

Zleva poslanci Marek Benda (ODS), Jan Chvojka (ČSSD), Jaroslav Faltýnek (ANO) a Pavel Kováčik (KSČM) na ustavující schůzi Poslanecké sněmovny.
19 18

Ano bude předsedat sedmi výborům. Demokratický blok čtyřem

AUTOMIX.CZ

Tesla každou minutu prodělá 170 tisíc korun. A někteří už věští datum konce

Zakladatel Tesly Elon Musk je sice vizionář se snahou zachránit planetu, ale podle některých není právě ukázkovým prototypem schopného byznysmena. Myslí si to přinejmenším Bob Lutz, který má v automobilovém průmyslu desítky let zkušeností.

Pes se zřejmě nakazil od divočáka. Uhynul na Aujeszkyho chorobu

Na Písecku byla v tomto týdnu potvrzena Aujeszkyho choroba u uhynulého loveckého psa. Pes se s největší pravděpodobností nakazil od divočáka, se kterým přišel do kontaktu během lovu.

AKTUALIZUJEME

Stahují se nad vrahem z roku 1997 mračna? Jeho obětí byla dvacetiletá Lucie

Na první pohled zoufalý pokus, ve skutečnosti geniální tah. I takto se dá zhodnotit krok moravskoslezské policie, která ve čtvrtek svolala krátkou tiskovou besedu k případu vraždy z roku 1997. Tehdy 14. prosince neznámý pachatel uškrtil v Ostravě dvacetiletou dívku – Lucii V. Policisté se domnívají, že někdo jméno vraha může znát. 

Ztracenou argentinskou ponorku údajně poškodil výbuch, patrání pokračuje

Zvuková anomálie zachycená minulý týden v moři poblíž místa, kde zmizela argentinská ponorka A. R. A. San Juan se 44 lidmi na palubě, mohla být exploze. Informaci přinesl argentinský deník Clarín. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT