Dzmitryj Kanavalav a Uladzislav Kavaljov „představují mimořádné nebezpečí pro společnost a je třeba jim udělit nejvyšší trest,“ citovala agentura AFP zdůvodnění rozsudku. Soud tak vyhověl návrhu prokuratury. Odsouzenci budou popraveni střelou do týla.

Podle běloruských zákonů se proti rozsudku nelze odvolat. Odsouzení se ale mohou obrátit na prezidenta Alexandra Lukašenka s žádostí o milost. Podle běloruských médií se k tomuto kroku již rozhodla matka Kavaljova. „Hned zítra požádám prezidenta, nelze dopustit, aby mého syna popravili,“ řekla agentuře BelaPAN matka odsouzeného Ljubov Kavaljovová.

Sám Kavaljov přijal trest ve zjevném šoku, zatímco Kanavalav, údajně hlavní aktér atentátu, vyslechl verdikt lhostejně. Podle rozsudku musejí oba uhradit škodu způsobenou explozemi a zaplatit i léčbu víc než tří set zraněných.

Proces s dvojicí 25letých mužů začal v polovině září. Obhájci žádali, aby byli kvůli nedostatku důkazů osvobozeni. Tisíce lidí podepsaly petici proti trestu smrti. Někteří běloruští právníci poukazovali na nedostatečnou přípravu soudu a jen zběžně provedené expertízy. Pochyby podle webu Naviny.by vyvolává hlavně tvrzení soudu, že obžalovaní byl schopni sami sestavit poměrně komplikovaný výbušný systém. Podle některých expertů je to nad jejich síly.

Kromě útoku ve stanici metra Okťabrskaja z 11. dubna byli Kanavalav a Kavaljov obžalováni ještě ze dvou dalších pumových útoků, a to ve Vitebsku v roce 2005 a v Minsku v roce 2008. Tyto akce si nevyžádaly žádné oběti na životech.

Podle tvrzení obžaloby se zadržení při výslechu přihlásili k běloruské opozici. Svým činem prý chtěli dosáhnout změny režimu. Během samotného soudního přelíčení Kanavalav odmítl vypovídat a Kavaljov svou předchozí výpověď odvolal s tím, že ji učinil pod nátlakem.

Lidé spekulují o zapojení KGB

Mnoho lidí v Bělorusku se domnívá, že v atentátu mohla mít prsty tajná služba KGB nebo jiné složky mocenského aparátu autoritářského státu. Na internetu bloggeři uváděli, že režim chce podle vzoru sovětského diktátora Josifa Stalina krvavým terorem odvést pozornost od těžké hospodářské krize.

Na verdikt ve Štrasburku reagovala Rada Evropy. Její generální tajemník Thorbjörn Jagland vyjádřil naději, že běloruská justice nechá odsouzence na živu a trest smrti nad nimi vynesený zruší. „Vyzývám úřady Běloruska, aby rozsudek nevykonaly. Jejich čin byl barbarský, ale trest takový být nesmí,“ uvedl Jagland v prohlášení.

Politování nad přísným trestem vyjádřil ruský parlament. „Nechci posuzovat stav běloruské justice, ale trest smrti není správnou cestou,“ řekl agentuře ITAR-TASS předseda právního výboru Státní dumy Pavel Krašeninnikov. „Svrchovaný stát má své zákony, ale u zahraničního pozorovatele takový rozsudek vyvolává lítost a nesouhlas,“ řekl ruský poslanec. Rusko samo trest smrti formálně nezrušilo, ale od roku 1996 popravy nevykonává.

Čtěte také: Jedenáct mrtvých po výbuchu v minském metru