Sedmičlenná posádka má opravit vesmírný Hubbleův teleskop. Na programu jedenáctidenní mise je pět výstupů do volného prostoru 560 kilometrů nad povrchem Země, během nichž astronauti prodlouží životnost teleskopu o pět až deset let. Na oběžné dráze dalekohled vědcům slouží od roku 1990.

Poprvé v historii dnes stály na odpalovacích rampách Kennedyho vesmírného střediska raketoplány dva. Po startu Atlantisu zůstává v pohotovosti raketoplán Endeavour, který by v případě potřeby posloužil k záchraně posádky Atlantisu.

Záchranný raketoplán v pohotovosti

Za normálních okolností by astronauti v nouzi hledali útočiště na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), kde mohou na návrat na Zemi čekat i několik měsíců. Dráha Hubbleova teleskopu je ale asi o 170 kilometrů výše než dráha ISS. Bezpečný přesun ke stanici v případě poškození Atlantisu tak není možný.

K případné záchranné misi by Endeavour odstartoval týden po Atlantisu s prázdným zavazadlovým prostorem a sedmi sklopnými sedadly v kabině posádky, kde je za běžných okolností místo jen pro čtyři astronauty. Po setkání obou raketoplánů ve vesmírném prostoru by záchranáři z Endeavouru své kolegy během tří přechodů převedli do své lodi. Tato operace je označovaná za mimořádně technicky náročnou. Oba raketoplány se poprvé představily v roce 1981.

Dalekohled k počátkům vesmíru

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) v minulosti vyslal astronauty k Hubbleovu teleskopu už čtyřikrát, aby provedli nutné opravy a údržbu. První a nejsložitější oprava proběhla už na konci roku 1993. Další servisní mise se uskutečnily v letech 1997, 1999 a 2002. Pátá, plánovaná na rok 2004, byla zrušená kvůli havárii raketoplánu Columbia rok před tím. Dosavadní investice do dalekohledu se odhadují na deset miliard dolarů.

Vesmírní mechanici z Atlantisu vymění Hubbleovu teleskopu baterie a gyroskopy a provedou další opravy související s kamerovým systémem a spektrometrem. Dvě nové moderní širokoúhlé kamery a nový spektrometr mají umožnit astronomům sledovat i velmi vzdálené vesmírné objekty. Astronauti se také pokusí opravit dva poškozené vědecké přístroje a nahradí datovou jednotku, která se porouchala loni v září. Právě tato porucha způsobila, že mise Atlantisu plánovaná na loňský podzim byla o sedm měsíců odložena. Náklady NASA vyčíslil na miliardu dolarů.

Snímky z vesmírného dalekohledu poskytly dosud mimo jiné důkazy o existenci tzv. temné hmoty a energie či supermasivních černých děr, pomohly zpřesnit stáří vesmíru na 13,5 miliardy let a objevily nejstarší galaxie zrozené téměř miliardu let po vzniku vesmíru. Zachytily také bombardování Jupitera kometami a potvrdily, že zformování planetárního systému Slunce není v této galaxii žádnou výjimkou. Nejvzdálenější objekty, které teleskop zaznamenal, jsou galaxie vzdálené 12 miliard světelných let.

Spojení mezi člověkem a strojem

Posádce Atlantisu se šesti muži a jednou ženou velí devětačtyřicetiletý Scott Altman, který stál v čele i zatím poslední mise k teleskopu před sedmi lety. Do vesmíru se vypravil poprvé v roce 1995 a poté ještě v letech 1998 a 2000. Hubbleův teleskop označil na nedávné tiskové konferenci za "úžasný příklad, jak mohou lidé a stroje spolupracovat, za vrcholné spojení vztahu mezi člověkem a strojem".

Altman patřil už před téměř 25 lety k nejzkušenějším americkým stíhacím pilotům. Jeho umění mohou dodnes obdivovat diváci filmu Top Gun s Tomem
Cruisem v hlavní roli, kde Altman ve skutečnosti pilotoval jeden ze čtyř strojů při náročných leteckých scénách. Jedinou ženou v posádce je sedmatřicetiletá Megan McArthurová, která bude obsluhovat mechanickou ruku Atlantisu.

Do vesmíru letí i Neruda

Na palubě raketoplánu odcestovaly do vesmíru také česká vlajka a výtisk Písní kosmických českého básníka Jana Nerudy. Netradiční náklad veze podle českého serveru Novinky.cz specialista pro práci ve volném prostoru Andrew Feustel, jehož manželka má české kořeny. "Cítil jsem, že vzít s sebou tyto věci by bylo pěkným gestem pro vaši zemi i pro astronomický ústav, abyste mohli sdílet vzrušení z mise," řekl Feustel koncem dubna serveru.

Česká vlajka neletí do vesmíru poprvé. V prosinci 1972 ji jako československou měl u sebe Eugene Cernan. Americký astronaut, jehož předci pocházeli z Čech a Slovenska, byl tehdy posledním člověkem, který zanechal stopy na povrchu Měsíce. V březnu 1978 měl československou vlajku na skafandru také první československý kosmonaut Vladimír Remek, který letěl do vesmíru na palubě sovětské kosmické lodi Sojuz 28. Do té doby byli vesmírnými cestovateli pouze občané USA a Sovětského svazu.